Americký astronaut Andrew J. Feustel zanechal svou stopu v botanické zahradě v Troji. V rámci projektu Kořeny osobností vysadil strom, který lze česky označit jako kalifornský dub.
V unikátním projektu Botanické zahrady hl. m. Prahy Kořeny osobností přibylo na Zelený čtvrtek 17. dubna 2025 další významné jméno. V celkovém pořadí je 124. osobností americký astronaut a geofyzik Andrew J. Feustel, kterého s Českem pojí silné vazby. Při svých misích do vesmíru na tyto vazby nezapomínal, na tu první vezl Písně kosmické od Jana Nerudy, na druhou vzal oblíbenou postavu Krtečka. V současné době se mimo jiné angažuje i v národním projektu Česká cesta do vesmíru.
A vy jste kdo? Andrew J. Feustel
Andrew J. Feustel (* 1965) se narodil v Lancasteru v Pensylvánii v USA. Vystudoval geofyziku na univerzitě v americké Indianě. Manželka Indira Devi Feustel má české předky, pocházející ze Znojma. V roce 2000 byl Feustel vybrán jako kandidát do výcviku astronautů pro NASA. Během své kariéry absolvoval tři mise do vesmíru. Cílem první mise v roce 2009 byla oprava Hubbleova vesmírného teleskopu. Úkolem druhé mise v roce 2011 bylo dopravení magnetického spektrometru Alpha na mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Poslední misi absolvoval Andrew J. Feustel v roce 2018 v rámci expedice Expedition 55/56, kdy se na mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravil na palubě ruské vesmírné lodi Sojuz. Na této misi strávil ve vesmíru šest měsíců. Postupně uskutečnil Andrew Feustel devět výstupů do volného prostoru. Celkem strávil ve vesmíru 225 dní, 9 hodin a 16 minut. Svou kariéru v NASA ukončil 31. července 2023. Při svých misích zanesl do vesmíru i českou stopu. Poprvé to byla básnická sbírka Písně kosmické od Jana Nerudy, při druhém letu s sebou vzal postavičku Krtečka od Zdeňka Milera.
Na své třetí cestě vynesl astronaut do vesmíru kopii titulní stránky z časopisu Vedem, který byl vydáván za druhé světové války chlapci v židovském ghettu Terezín, a kopii obrázku Měsíční krajina, který nakreslil zakladatel časopisu Vedem, čtrnáctiletý Petr Ginz. Andrew J. Feustel se svou manželkou pravidelně navštěvuje Českou republiku, přednáší a věnuje se popularizaci kosmonautiky. Angažuje se i v národním projektu Česká cesta do vesmíru
Jak říkám ...
„Cesta sem do botanické zahrady je pro mě vlastně součástí cesty do vesmíru. Díky své ženě Indiře jsem mohl Česko zahrnout do svých misí a díky přátelům tady v Česku, mezi které patří i Jana a Vladimír Remkovi, kteří nás na naší cestě také podpořili a se kterými zažíváme řadu dobrodružství, jsme se dnes dostali až sem. Jsem velmi vděčný, že se mohu zapojit do toho krásného projektu Kořeny osobností,“ uvedl astronaut Andrew J. Feustel.
Odolný kalifornský dub
Tento opadavý druh dubu 'Valley Oak' (Quercus lobata) s velmi širokou korunou pochází z USA, konkrétně ze státu Kalifornie. V domovině dorůstá výšky až 35 m. Listy jsou laločnaté s tupými a hluboce vykrojenými laloky. Žaludy jsou protáhlé, ke konci zašpičatělé. Číška
není výrazná a žalud je v ní zasazen poměrně mělce, asi z jedné čtvrtiny. Tento dub
roste v oblastech, kde jsou tuhé zimy a horká léta. Preferuje vlhčí půdy v údolích, ale roste i v podhorských smíšených lesích, například v údolí Central Valley nebo na březích malebné řeky Salinas. Jako většina dubů na světě má i tento druh velmi kvalitní a hodnotné dřevo.
Je používán například pro výrobu parket nebo sudů. Staré stromy tohoto druhu patří
mezi nejmohutnější stromy ve Spojených státech.
Jak říkám ...
„Proč právě americký astronaut, americký dub a česká doubrava? Výsadba je jakýmsi spojením amerického vesmírného úspěchu a dubu, jakožto rodu, který je tím spojujícím prvkem. Neroste pouze ve Spojených státech, ale také v české dubohabřině. A naše expozice Lesních biotopů Severní Ameriky je tím ideálním místem pro Quercus lobata,“ řekl Tomáš Vencálek, kurátor dřevin
Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Mezi přítomnými hosty slavnostního zasazení stromu v Botaniocké zahradě byl i československý první kosmonaut Vladimír Remek, který po Sovětech a Američanech byl reprezentant teprve třetího státu ve vesmíru. Vladimír Remek už svůj strom vysazený v Batanické zahradě má.
Jak říkám ...
"Nejdéle každým rokem se tady zastavíme, abychom zkontrolovali, jak se stromku, který vysadil můj manžel, daří," prozradila manželka kosmonauta Vladimíra Remka Jana Remková.
Jinak evidovaných stromů je v Botanické zahradě 5 a půl tisíce a s těmi neevidovanými je dohromady patrně ještě dalších deset tisíc. Těch stromů, které byly vysazeny v rámci šestnáct let trvající akce Kořeny osobností je k 17. dubnu 2025 celkem 124. Ten 123. strom vysadila například Jiřina Bohdalová.
(Petr Skála pro TuristickeListy.cz podle tiskové zprávy , Koláže a foto: Petr Skála)
Email
Tisk
