Přesně 3. června 1924 zemřel Franz Kafka. V pondělí 3. června 2024 si v Česku a možná i v jiných zemích lidé sečtělí nebo jen různá sdělovací média sledující   připomenuli, že  celé  století uplynulo od jeho úmrtí. Je rovněž připomínáno, že s významnou  osobností minulého století je spojeno slovo mnoha podobných významů, o kterých říkáme, že to je  kafkárna.

V článku Barbory Procházkové uveřejněné před lety  v   Naší řeči  autorka píše, že  ...

    "Nejčastěji se slova kafkárna v současnosti užívá pro označení nesmyslné, logikou nevysvětlitelné, chaotické, směšné nebo bezvýchodné situace, stavu a pocitu, na který člověk postupně rezignuje, ačkoliv se s ním vnitřně neztotožňuje a vymyká se jeho rozumovému chápání.

Dále může slovo kafkárna být synonymem pro byrokracii jakožto nepružný způsob úřadování a nesmyslné lpění na nejrůznějších předpisech a nařízeních dovedené ad absurdum.

Výrazem se dá pojmenovat rovněž místo, které se jeví v negativním smyslu něčím zvláštní, podivné, neobvyklé, místo, v němž vládnou nesmyslné zákonitosti."


S Franzem Kafkou je propojena i  obec Želízy v okrese Mělník, kde  Kafka v době nejdříve od 30. listopadu do Vánoc 1918, pak znovu   od 19. ledna do konce března 1919 a pak ještě   potřetí týdenní pobyt začátkem listopadu 1919 a  naposled od srpna do září 192 pobýval ve zdejším  Stüdlově penzionu č.p. 76, kde se  léčil  zde s tuberkulózou. Celkem v  obci Želízy strávil 145 dní, tj. 5 měsíců. Během druhého pobytu v lednu 1919 se na slunné verandě penzionu seznámil s Julií Wohryzkovou, dcerou pražského obuvníka a správce vinohradské synagogy. Během třetího pobytu napsal mnohastránkový, nikdy nedoručený, naříkavě bilancující Dopis otci.   Kafkologové proto na čelní stěně budovy penzionu 16. listopadu 1999 odhalili  pamětní desku, kterou vytvořil akademický sochař Dalibor Mandovec. Na ní najdeme Kafkovu tvář zasazenou do šesticípé Davidovy hvězdy a text "V tomto domě pobýval v letech 1918, 1919 a 1923 spisovatel Franz Kafka, v roce 1919 zde napsal slavný „Dopis otci“.  



Přesně 3. června 2024 autor tohoto článku  při návštěvě Želíz pořídil   fotografii současné podoby budovy a pamětní desky a tam vzpomenul na Kafkovo  dílo  Zámek, kde svou úlohu v kafkárně jako vyšité má zeměměřič K.