V článku Barbory Procházkové uveřejněné před lety v Naší řeči autorka píše, že ...
"Nejčastěji se slova kafkárna v současnosti užívá pro označení nesmyslné, logikou nevysvětlitelné, chaotické, směšné nebo bezvýchodné situace, stavu a pocitu, na který člověk postupně rezignuje, ačkoliv se s ním vnitřně neztotožňuje a vymyká se jeho rozumovému chápání.
Dále může slovo kafkárna být synonymem pro byrokracii jakožto nepružný způsob úřadování a nesmyslné lpění na nejrůznějších předpisech a nařízeních dovedené ad absurdum.
Výrazem se dá pojmenovat rovněž místo, které se jeví v negativním smyslu něčím zvláštní, podivné, neobvyklé, místo, v němž vládnou nesmyslné zákonitosti."
S Franzem Kafkou je propojena i obec Želízy v okrese Mělník, kde Kafka v době nejdříve od 30. listopadu do Vánoc 1918, pak znovu od 19. ledna do konce března 1919 a pak ještě potřetí týdenní pobyt začátkem listopadu 1919 a naposled od srpna do září 192 pobýval ve zdejším Stüdlově penzionu č.p. 76, kde se léčil zde s tuberkulózou. Celkem v obci Želízy strávil 145 dní, tj. 5 měsíců. Během druhého pobytu v lednu 1919 se na slunné verandě penzionu seznámil s Julií Wohryzkovou, dcerou pražského obuvníka a správce vinohradské synagogy. Během třetího pobytu napsal mnohastránkový, nikdy nedoručený, naříkavě bilancující Dopis otci. Kafkologové proto na čelní stěně budovy penzionu 16. listopadu 1999 odhalili pamětní desku, kterou vytvořil akademický sochař Dalibor Mandovec. Na ní najdeme Kafkovu tvář zasazenou do šesticípé Davidovy hvězdy a text "V tomto domě pobýval v letech 1918, 1919 a 1923 spisovatel Franz Kafka, v roce 1919 zde napsal slavný „Dopis otci“.
Přesně 3. června 2024 autor tohoto článku při návštěvě Želíz pořídil fotografii současné podoby budovy a pamětní desky a tam vzpomenul na Kafkovo dílo Zámek, kde svou úlohu v kafkárně jako vyšité má zeměměřič K.
(Petr Skála pro TuristickeListy.cz, foto: Petr Skála)