První krok ke zpřístupnění jedné z nejšikmějších věží v Evropě u gotického kostela Nanebevzetí v centru Ústí nad Labem zajišťovala speciální firma Gefos při digitálním zaměření unikátní stavby.

Firma Gefos připravovala tím podklady pro známého architekta Martina Rajniše. Ten má vypracovat tři návrhy, jak zpřístupnit věž, která při bombardování v dubnu 1945 přišla o původní schodiště a výrazně se naklonila. Zpřístupnění této přední turistické atrakce města představuje vizi s níž už před lety přišli místní historici a architekti. Po několika marných pokusech je nyní nejblíž ke svému zhmotnění. Majitel kostela Římskokatolická církev se totiž dohodl s Ústeckou komunitní nadací, která nabídla, že na zpracování projektu a případnou realizace získá peníze od soukromých dárců. "První dary už přišly ve výši zhruba 100 tisíc korun, za ně financujeme právě zaměření stavby. Je to velmi náročný proces a jen sehnat firmu, která byla technicky schopná tak složitou stavbu jako je šikmá věž precizně zaměřit, nebylo jednoduché. Dva předtím oslovení specialisté zakázku odmítli. Je to k tomu totiž nutné speciální zařízení v podobě 3D scaneru," poznamenala zástupkyně Ústecké komunitní nadace Kateřina Valešová.


Další získané peníze půjdou na vypracování architektonických návrhů, jichž se na oslovení autorů nápadu ujme přední českých tvůrce dřevěných staveb Martin Rajniš. Ten je například autorem české poštovny na Sněžce a řady výrazných rozhleden. Zda se nakonec věž otevře veřejnosti a jaká bude definitivní podoba nového přístupu bude záležet na rozhodnutí církve jako majitele stavby. Ústecká komunitní nadace je v takovém případě připravena pomoci církvi získat na samotnou stavbu potřebné finanční prostředky. Šikmá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie se ve svých šedesáti metrech výšky odklání od vertikály o více než dva metry. Je nejšikmější věží v České republice i daleko za hranicemi okolních státu. Ke svému handicapu přišla za druhé světové války, po zásahu leteckou pumou se naklonila a praskla. Tehdy to vypadlo, že brzy spadne. Později ji ale Ústečané podepřeli dřevěnou konstrukcí a nakonec byla složitě zajištěna pomoci betonové injektáže do základů a železobetonového krunýře uvnitř věže.

Při bombardování spadla původní schodišťová přístavba, kterou se na věž chodilo, ta nebyla při rekonstrukci obnovena. Dnes je možné se na věž dostat jen krkolomnou cestou přes podkroví chrámové lodě. Přestavbu věže navrhl v roce 1899 slavný architekt Josef Mocker, autor přestavby Karlštejna. Po bombardování pak staticky zajišťoval stavbu slavný konstruktér Bedřich Hacar, který je například navrhl dostavbu poškozeného kláštera v pražských Emauzích. Z aktualit Muzea Ústí nad Labem převzaly informace ústeckénovinky.cz.