Již dvacet let opravuje Miroslav Kovačičín se stejně nadšenými dobrovolníky Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad u nás (1035 m n. m.). Původem Moravák, dnes ale českobudějovický podnikatel spoluzaložil občanské sdružení, které se o něj stará, za tu dobu pomohl sehnat dotace v řádech 25 milionů korun. Na 5.května chystá sdružení velké oslavy, na které zve všechny své příznivce. A má jich přijít dost, jen v minulém roce hrad, který ve 20.století pro svou jedinečnou polohu sloužil při protivzdušné obraně státu, ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu byla usídlena vojenská posádka, navštívilo téměř 40 tisíc lidí.
„Hrad je unikátní kulturní památka. Náš projekt jsme postavili na jedinečné vyhlídce a panenské okolní přírodě. Navíc během letní sezóny tu téměř každý den připravujeme kulturní program, který stavíme například na koncertech country hudby,“ uvádí Miroslav Kovačičín, který je hlavním hybatelem a tváří jeho porevoluční obnovy. „Na sobotu máme připravený bohatý program, při kterém vystoupí šermíři, divadelní spolky, hudebníci,“ jmenuje.
Vítkův hrádek, který je také symbolem česko-německé vzájemnosti se nachází nad osadou Svatý Tomáš, kde bylo více než 90 procent původního německého obyvatelstva, které bylo po roce 1945 odsunuto zpátky do Německa. „Několik let máme připravený i projekt na zastřešení zdejší, bývalé konírny, kde bychom chtěli vybudovat galerii, která by mapovala život na obou stranách hranice,“ doplňuje Kovačičín.
Na zvýšení komfortu pro návštěvníky má zájem i obec Přední Výtoň, která je vlastníkem hradu. „Zahájili jsme přípravné práce pro přivedení elektřiny na hrad a následně bude zřízen vrt, aby byla na hrádku tekoucí voda. Chceme a potřebujeme, aby tam bylo i jednoduché sociální zařízení,“ uvádí starostka Přední Výtoně Regina Houšková.
V první fázi stála rekonstrukce 11 milionů korun. Za tyto peníze, většinou z fondů ministerstva kultury se nechala zrenovovat věž, jejíž oprava byla dokončená v roce 2005 při příležitosti dvoustého výročí narození spisovatele Adalberta Stiftera. Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o 61 schodech vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna, z níž je kruhový výhled na šumavské hřebeny, Lipno s okolím, na Novohradské hory a četné kopce v Rakousku. Při dobré viditelnosti je dokonce vidět i masiv Alp.
Miroslav Kovačičín je původem Moravák, ale studoval průmyslovou školu v Českých Budějovicích, od dospívání se věnoval horolezectví. Ve Vyšším Brodě měl před více než dvaceti lety přednášku o výstupu na himalájský vrchol Makalu II., což je pátá nejvyšší hora světa, kterého se zúčastnil. Tehdy byl napůl v žertu osloven místními, že leze na hory kdesi v Himalájích, ale doma mu padá na hlavu Vítkův hrádek.
„To byl první impuls, následně jsme 28.března v roce 1998 založili přípravný výbor. Akce pokračovala stavebně historickým průzkumem, studií na využití hradu a dalšími klíčovými písemnostmi,“ jmenuje Kovačičín.
Hrad byl v dezolátním stavu, byla zde dokonce narušená statika a reálně hrozilo jeho zřícení. Za 20 let tu desítky dobrovolníků odpracovaly stovky tisíc brigádnických hodin. „Důležité bylo stabilizovat hradby, do koruny hradu bylo nutné vložit železobetonovou konstrukci, vystavěla se vyhlídková věž, připravovalo se zázemí, kastelánka, kiosky a další,“ jmenuje Kovačičín.
„Postupně jsme strhávali další a další, někteří zase z různých důvodů odcházeli. Pomalu jsme uklízeli, vyčistili jsme interirér, kameny z věže, odstranili jsme náletové dřeviny z areálu, České lesy vykáceli stromy, které hradu stínily,“ popisuje Kovočičin.
Z původní party zbyl sám, i když řada jeho současných klíčových spolupracovníků je zde řádově jen o pár měsíců či jeden rok méně. Drtivá většina z nich se o zámek stará naprosto nezištně. Spolek ale zaměstnává účetní a administrativní pracovnici, jejíž zisk pokrývají z prodeje vstupného, občerstvení a upomínkových předmětů.
„Práce sdružení Vítkův hrádek stojí na nadšení jednotlivců. Díky nim se stal hrádek jedním z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších turistických cílů celého Lipenska. Lidé sem mohou dojít pěšky, dojet na kole a nebo využít našich cyklobusů. Zásadní dík za aktraktivnost Vítkova hrádku patří právě panu Kovačičínovi, který je svým nadšením přímo nakažlivý. I proto jsme moc rádi, že je toto sdružení členem Turistického spolku Lipenska,“ říká Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska, které se stará o rozvoj turismu na území od Stožce po Rožmberk.
Turistickelisty.cz informoval Pavel Pechoušek, TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA .
„Hrad je unikátní kulturní památka. Náš projekt jsme postavili na jedinečné vyhlídce a panenské okolní přírodě. Navíc během letní sezóny tu téměř každý den připravujeme kulturní program, který stavíme například na koncertech country hudby,“ uvádí Miroslav Kovačičín, který je hlavním hybatelem a tváří jeho porevoluční obnovy. „Na sobotu máme připravený bohatý program, při kterém vystoupí šermíři, divadelní spolky, hudebníci,“ jmenuje.
Vítkův hrádek, který je také symbolem česko-německé vzájemnosti se nachází nad osadou Svatý Tomáš, kde bylo více než 90 procent původního německého obyvatelstva, které bylo po roce 1945 odsunuto zpátky do Německa. „Několik let máme připravený i projekt na zastřešení zdejší, bývalé konírny, kde bychom chtěli vybudovat galerii, která by mapovala život na obou stranách hranice,“ doplňuje Kovačičín.
Na zvýšení komfortu pro návštěvníky má zájem i obec Přední Výtoň, která je vlastníkem hradu. „Zahájili jsme přípravné práce pro přivedení elektřiny na hrad a následně bude zřízen vrt, aby byla na hrádku tekoucí voda. Chceme a potřebujeme, aby tam bylo i jednoduché sociální zařízení,“ uvádí starostka Přední Výtoně Regina Houšková.
V první fázi stála rekonstrukce 11 milionů korun. Za tyto peníze, většinou z fondů ministerstva kultury se nechala zrenovovat věž, jejíž oprava byla dokončená v roce 2005 při příležitosti dvoustého výročí narození spisovatele Adalberta Stiftera. Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o 61 schodech vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna, z níž je kruhový výhled na šumavské hřebeny, Lipno s okolím, na Novohradské hory a četné kopce v Rakousku. Při dobré viditelnosti je dokonce vidět i masiv Alp.
Miroslav Kovačičín je původem Moravák, ale studoval průmyslovou školu v Českých Budějovicích, od dospívání se věnoval horolezectví. Ve Vyšším Brodě měl před více než dvaceti lety přednášku o výstupu na himalájský vrchol Makalu II., což je pátá nejvyšší hora světa, kterého se zúčastnil. Tehdy byl napůl v žertu osloven místními, že leze na hory kdesi v Himalájích, ale doma mu padá na hlavu Vítkův hrádek.
„To byl první impuls, následně jsme 28.března v roce 1998 založili přípravný výbor. Akce pokračovala stavebně historickým průzkumem, studií na využití hradu a dalšími klíčovými písemnostmi,“ jmenuje Kovačičín.
Hrad byl v dezolátním stavu, byla zde dokonce narušená statika a reálně hrozilo jeho zřícení. Za 20 let tu desítky dobrovolníků odpracovaly stovky tisíc brigádnických hodin. „Důležité bylo stabilizovat hradby, do koruny hradu bylo nutné vložit železobetonovou konstrukci, vystavěla se vyhlídková věž, připravovalo se zázemí, kastelánka, kiosky a další,“ jmenuje Kovačičín.
„Postupně jsme strhávali další a další, někteří zase z různých důvodů odcházeli. Pomalu jsme uklízeli, vyčistili jsme interirér, kameny z věže, odstranili jsme náletové dřeviny z areálu, České lesy vykáceli stromy, které hradu stínily,“ popisuje Kovočičin.
Z původní party zbyl sám, i když řada jeho současných klíčových spolupracovníků je zde řádově jen o pár měsíců či jeden rok méně. Drtivá většina z nich se o zámek stará naprosto nezištně. Spolek ale zaměstnává účetní a administrativní pracovnici, jejíž zisk pokrývají z prodeje vstupného, občerstvení a upomínkových předmětů.
„Práce sdružení Vítkův hrádek stojí na nadšení jednotlivců. Díky nim se stal hrádek jedním z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších turistických cílů celého Lipenska. Lidé sem mohou dojít pěšky, dojet na kole a nebo využít našich cyklobusů. Zásadní dík za aktraktivnost Vítkova hrádku patří právě panu Kovačičínovi, který je svým nadšením přímo nakažlivý. I proto jsme moc rádi, že je toto sdružení členem Turistického spolku Lipenska,“ říká Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska, které se stará o rozvoj turismu na území od Stožce po Rožmberk.
Turistickelisty.cz informoval Pavel Pechoušek, TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA .
(lh,turistickelisty.cz,foto TSL)
