„Podle dostupných informací se jedná o jediný plně funkční stavební stroj inspirovaný skicami Leonarda da Vinci na území Evropy,“ říká Petr Pavelec, ředitel budějovického pracoviště NPÚ a zároveň spoluautor projektu.
Zahájení projektu předcházel mimo jiné podrobný stavebně historický průzkum středověké věže v Rožmberku a výzkum vyobrazení historických stavebních strojů. Přitom bylo zjištěno, že pro plánované práce je nejlépe vhodný rotační jeřáb podle kreseb Leonarda da Vinci, zachovaných v jednom z jeho proslulých skicářů s názvem Codex Atlanticus z knihovny Ambrosiana v Milánu. Leonardo da Vinci si těmito kresbami připomínal stavební stroje, které pozoroval, když jako mladý učeň v roce 1472 pracoval na florentské katedrále Santa Maria del Fiore v dílně známého umělce A. Verrocchia. Jeho dílna měla vyrobit a na vrchol chrámové lucerny osadit monumentální měděnou makovici. Za tím účelem byl zkonstruován rotační jeřáb, s jehož pomocí bylo možné makovici o váze několika set kilogramů zdvihnout a přesně osadit na určené místo. Mladý Leonardo byl tímto úkolem fascinován a později si do svého skicáře nakreslil dvě verze rotačního jeřábu, s jejichž pomocí dílo úspěšně dokončili.
Rotační jeřáb podle kreseb z Codexu Atlanticus byl k restaurování věže nejvhodnější, protože střecha rožmberské věže má přibližně stejný kuželovitý tvar jako střecha lucerny florentského chrámu. V době Leonardova mládí byly takové stavební stroje ještě velmi vzácné. „Po roce 1500 se ale už pravděpodobně užívaly i na stavbách ve střední Evropě a je možné, že když byla po požáru v roce 1522 opravovaná kuželovitá klenba věže Jakobínky v Rožmberku, mohl být přitom používán obdobný typ rotačního jeřábu, jaký si před 50 lety ve Florencii naskicoval Leonardo da Vinci,“ říká tesařský mistr Petr Růžička, který jedinečnou funkční repliku jeřábu pro projekt Národního památkového ústavu v České republice vytvořil.
Podle webu NPÚ