Obraz s dramatickým příběhem darovali ústeckému muzeu potomci významného podnikatelského roku Spahnů z německého Magdeburgu. Zachycuje továrnu jejich dědečka Alfreda a krásnou rodinnou vilu v ústecké městské čtvrti Neštěmice v roce 1928, nedlouho předtím, než se vše zobrazené stalo obětí světové hospodářské krize. Rodině zbylo právě jen ono plátno jako připomínka zašlé slávy.
Kdyby vila Spahnových nebudila svým nezvyklým vzhledem zájem okolí, asi by obraz Spahnovy továrny od významného ústeckého malíře Josefa Reinera nikdy cestu do muzea v Ústí nad Labem už nenašel. České území totiž opustil roku 1933. Jenže vila všechny dějinné zvraty přestála v prakticky nezměněné podobě.
„Vyrostl jsem ve věžáku a z balkonu z osmého patra na tu vilu koukal každý den. Připadala mi strašně tajemná. Když jsem jako historik pak dokumentoval vilovou architekturu Ústeckého kraje, nemohl jsem ji vynechat,“ popsal první impuls historik muzea Martin Krsek. Zdokumentoval a zveřejnil příběh Alfreda Spahna, rodáka z Magdeburgu, který se roku 1903 přistěhoval do Neštěmic jako ředitel nově postavěné české pobočky magdeburské firmy na transportní zařízení bratři Commischaurů. Z šikovného ředitele se stal roku 1911 jediný vlastník firmy a díky úspěchům mohl o rok později pro rodinu vybudovat tehdy jednu z nejvýraznějších modernistických vil v Ústí. Má tři podlaží a schody z terasy vedly přímo do továrny pod vilou. Firma zaměstnávala přes 300 lidí, ti však roku 1933 skončili na dlažbě. Neslavně dopadl i samotný továrník.
„Továrnu i vilu včetně vybavení zabavila banka ve prospěch věřitelů. Alfred Spahn neunesl tíživou situaci a na léčení v sanatoriu Bílý jelen u Drážďan se zastřelil,“ zjistil historik. Vdova se třemi dětmi se po třiceti letech vrátila do Německa.
Vnuci neštěmického podnikatele se až v roce 2015 dozvěděli smutné detaily z rodinné historie, když na internetu narazili na článek Martina Krska.
„Pozvali mne do Magdeburku, kde mi dovolili zkopírovat historická rodinná fotoalba k životu na Ústecku a pak mi ukázali ten krásný obraz,“ poznamenal. Minulý týden se setkání zopakovalo, tentokrát v Neštěmicích. Osm příslušníků rodiny Spahnů zapózovalo s obrazem před rodinnou vilou a pak ho darovali muzeu.
„Bohužel už nemá ten krásný zlacený rám s pamětní cedulkou. Ten jsme museli obětovat, když jsme se roku 1982 vystěhovali z tehdejší NDR na západ,“ poznamenal vnuk továrníka Rüdiger Spahn. „U nás ležel ve skříni, tady má větší smysl, sem patří příběh našeho dědy,“ vysvětlil motiv překvapivého daru.
Obraz nechá Muzeum města Ústí nad Labem zrestaurovat. Pak ho představí veřejnosti.
Turistickelisty.cz informoval Mgr. Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem.
Kdyby vila Spahnových nebudila svým nezvyklým vzhledem zájem okolí, asi by obraz Spahnovy továrny od významného ústeckého malíře Josefa Reinera nikdy cestu do muzea v Ústí nad Labem už nenašel. České území totiž opustil roku 1933. Jenže vila všechny dějinné zvraty přestála v prakticky nezměněné podobě.
Rodina Spahnu roku 1928 s obrazem ve vile v Neštěmicích, nejstarší je Alfred Spahn
„Vyrostl jsem ve věžáku a z balkonu z osmého patra na tu vilu koukal každý den. Připadala mi strašně tajemná. Když jsem jako historik pak dokumentoval vilovou architekturu Ústeckého kraje, nemohl jsem ji vynechat,“ popsal první impuls historik muzea Martin Krsek. Zdokumentoval a zveřejnil příběh Alfreda Spahna, rodáka z Magdeburgu, který se roku 1903 přistěhoval do Neštěmic jako ředitel nově postavěné české pobočky magdeburské firmy na transportní zařízení bratři Commischaurů. Z šikovného ředitele se stal roku 1911 jediný vlastník firmy a díky úspěchům mohl o rok později pro rodinu vybudovat tehdy jednu z nejvýraznějších modernistických vil v Ústí. Má tři podlaží a schody z terasy vedly přímo do továrny pod vilou. Firma zaměstnávala přes 300 lidí, ti však roku 1933 skončili na dlažbě. Neslavně dopadl i samotný továrník.
„Továrnu i vilu včetně vybavení zabavila banka ve prospěch věřitelů. Alfred Spahn neunesl tíživou situaci a na léčení v sanatoriu Bílý jelen u Drážďan se zastřelil,“ zjistil historik. Vdova se třemi dětmi se po třiceti letech vrátila do Německa.
Vnuci neštěmického podnikatele se až v roce 2015 dozvěděli smutné detaily z rodinné historie, když na internetu narazili na článek Martina Krska.
„Pozvali mne do Magdeburku, kde mi dovolili zkopírovat historická rodinná fotoalba k životu na Ústecku a pak mi ukázali ten krásný obraz,“ poznamenal. Minulý týden se setkání zopakovalo, tentokrát v Neštěmicích. Osm příslušníků rodiny Spahnů zapózovalo s obrazem před rodinnou vilou a pak ho darovali muzeu.
„Bohužel už nemá ten krásný zlacený rám s pamětní cedulkou. Ten jsme museli obětovat, když jsme se roku 1982 vystěhovali z tehdejší NDR na západ,“ poznamenal vnuk továrníka Rüdiger Spahn. „U nás ležel ve skříni, tady má větší smysl, sem patří příběh našeho dědy,“ vysvětlil motiv překvapivého daru.
Obraz nechá Muzeum města Ústí nad Labem zrestaurovat. Pak ho představí veřejnosti.
Turistickelisty.cz informoval Mgr. Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem.
(lh,turistickelisty.cz,Foto z fondu Muzea města Ústí nad Labem)
Email
Tisk
