V devadsesátých letech minulého století a ještě v prvním desetiletí jednadvacátého století byla oboru zeměměřictví na Lesnické fakultě a později na Lesnické a environmentální fakultě České zemědělské univerzity věnována mimořádná pozornost. Tehdejší děkan, lesák a profesor Ivan Roček a nakonec i jeho následovníci oborem geodezie v současné době zobecněným do oprášeného názvu zeměměřictví protáhli každého studenta, kterého po promoci v praxi bude čekat práce v lese nebo v měnící se krajině a následně pro nejrůznější úkoly zpracovávat na pracovištích z venku pořízené údaje. Po dobu 21 let od roku 1991 do roku 2012 vedl tým pedagogů, který to zeměměřictví přednášel, cvičil se studenty a zkoušel a také vedl jejich bakalářské nebo magisterské práce Ing. Lubomír Chamout. Odhadem patrně deset tisíc studentů má tak podpis popularizátora zeměměřictví Luboše Chamouta ve svém výkazu o studiu, kterému se stručně říká index.
Více jich už bohužel nebude, protože zeměměřický inženýr, pedagog a publicista Lubomír Chamout přesně před deseti lety v neděli 11. listopadu 2012 ve věku 58 let zemřel.
Je známo, že Lubomír Chamout se k pedagogické práci dostal po praxi ve Vojenském projektovém ústavu v Praze, kde jako civilní zaměstanec byl u unikátních geodetických měření, která ústav na tehdejší dobu velmi moderním způsobem prováděl.
Po privatizace Vojenského projektového ústavu se začal Chamout od roku 1991 věnovat pedagogické činnosti. Postupně působil, aniž by změnil katedru, jako odborný asistent na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze, dále na Fakultě lesnické a enivironmentální České zemědělské univerzity v Praze a do poslechních chvil života na Fakultě životního prostředí stejné univerzity.
V průběhu jednadvaceti let své pedagogické činnosti byl úspěšným řešitelem grantů Fondu rozvoje vysokých škol, byly mu úředně potvrzeny užitné vzory a dále se spolupodílel na řešení výzkumných úkolů na mateřské katedře biotechnických úprav krajiny, kde dlouhá léta garantoval několik odborných předmětů. Krátce před smrtí mu byl dokonce přijatý vynález.
Chov pavouků na vlákna do teodolitů
"Chamout byl dlouholetým propagátorem oboru nejenom ve škole i na veřejnosti. Napsal povícero článků o historii zeměměřictví a k dějinám jej přivedla i náhoda. Přiženil se do rodiny konstruktéra geodetických přístrojů a jejich výrobce Jana Ludvíka Friče. Jeho žena Kateřina Chamoutová byla totiž Fričovou vnučkou a Luboš měl tak možnost poslouchat vyprávění v té době ještě žíjící babičky Fričové o tom, proč a jak se ve Fričových dílnách chovali pavouci, jejichž vlákna se využívala pro nitkové kříže dalekohledů k teodolitům," přečetli jsme si v nekrologu, který uveřejnily odborné webové stránky. .
"Většina studentů jej pro jeho zásady a způsob, jakým hodnotil jejich znalosti, považovala sice za velmi přísného, ale spravedlivého pedagoga. Dbal na to, aby zkouška měla dvě části, písemnou a poté ústní, kdy skutečně nejméně půl hodiny u něho studenti odpovídali na otázky, které si vylosovali ze tří pohárů. Proto jeho podpis má ve studijním průkaze odhadem přes deset tisích studentů, které zkoušel, vedl je při cvičeních nebo dohlížel na jejich činění v měřických skupinách na závěrečných praxích," bylo napsáno dále na webu určeném zeměměřičům.
"Ústní zkoušky by nemělo nahrazovat zkoušení na dálku prostřednictvím počítačových aplikací. Vždyť při ústním zkoušení máte ještě poslední možnost studenta naučit to, co zrovna neuměl," říkával pobaveně populární a uznávaný pedagog.
O měření se nepíší eseje
Také si nikdo ze studentů nemůže pamatovat, že by jeho přednáška odpadla nebo se nekonala. Prostě k té situaci nikdy nedošlo a pokud nemohl sám přednášet, tak vždy za sebe našel náhradu. A to Lubomír Chamout neměl zrovna lehkou úlohu při výuce takového technického předmětu, jakým je zrovna geodézie. Na univerzitě na kraji města to nebyl zrovna pro něho snadný úkol.
"Zdejší studenti se sice dokážou naučit rozpoznat a latinsky správně pojmenovat každého z 250 brouků, ptáků a dalších živočichů, ale naučit je například vypočítat vzdálenost mezi dvěma body, jejichž souřadnice znáte, to už může být problém," často si stěžoval na menší bystrost a malou snahu o logické uvažování mladé generace Lubomír Chamout.
"Je trochu škoda, že zrovna mladí lidé na České zemědělské univerzitě neumějí posuzovat jevy a skutečnosti obyčejným zdravým selským rozumem," dodával s úsměvem.
"Ona ta geodézie je pro ty mladé lidi těžká, protože se o ní nedají psát eseje," říkával ještě na vysvětlenou.
" Myslím si, že přesto všechno měl z většiny studentů radost. Chamoutovu geodézii jsme se neučili jen proto, abychom měli zkoušku za sebou, ale také proto, abychom populárního pedagoga nezarmoutili svými neznalostmi," přiznala jedna z jeho bývalých studentek, která se později stala jeho kolegyní na univerzitě na okraji hlavního města.
Skaut bez bobříka hladu a mlčení
Mezi spolužáky ze Střední průmyslové školy zeměměřické byl Lubomír Chamout známý jako skaut, který působil v proslulé Dvojce Jaroslava Foglara. Říkali mu Skaute a dokonce mu i věřili, že splnil všechny bobříky kromě dvou - hladu a mlčení. I když je pravda, že občas mlčel, když jedl.
Na obrázku je Luboš Chamout s Jaroslavem Čvančarou při nějaké skautské akci v březnu 2012. Jaroslavovi Čvančarovi v roce 2022 bylo na Pražsklém hradě propůčeno státní vyznamenání.
Zásady dodržované členy této zájmové organizace s dlouholetou historií ovlivňovaly i další Chamoutovo jednání v rodině, ve svém okolí i na pracovišti.
"Měl dar srozumitelně vysvětlit, jak se určité zdánlivě složité činnosti mají provádět a co je nejdůležitěší, o nich všechno vědět. Možná právě proto na jeho přednášky chodili i kolegové z jiných pracovišť. Tím měla jeho práce pro popularizaci zeměměřictví vyšší hodnotu," bylo napsáno na tehdejším nekrologu zveřejněném na odborném webu.
"Chamoutův podpis má ve studijním výkaze nejméně deset tisíc studentů, které Luboš naučil mimo jiné vyznat se v mapách, vypočítat základní geodetické úlohy a že mezi geologií a geodezií je přeci jenom větší rozdíl než jenom ty dvě slabiky," zaznělo na pohřbu zeměměřiče, publicisty a pedagoga Lubomíra Chamouta v pátek 16. listopadu 2012 v Malé obřadní síni Krematoria v Praze ve Strašnicích, kde se s ním rozloučili nejbližší, kolegové, kamarádi skauti a přátelé.
Nyní 11. listopadu 2022 v počtu jednotlivců si desetiletí od úmrtí uznávaného pedagoga zeměměřiče působícího v Suchdole připomenuli žijící bývalí kolegové, ale tím, že tuto informaci uveřejňujeme na webu Turistickelisty.cz mohou na něho vzpomenout i ti bakaláři a inženýři, které naučil základy zeměměřictví a tudíž i dovednostem, jak se třeba vyznat v mapách a nebloudit při turistických výletech.
Autor je bývalým kolegou a přítelem Lubomíra Chamouta.
Více jich už bohužel nebude, protože zeměměřický inženýr, pedagog a publicista Lubomír Chamout přesně před deseti lety v neděli 11. listopadu 2012 ve věku 58 let zemřel.
Je známo, že Lubomír Chamout se k pedagogické práci dostal po praxi ve Vojenském projektovém ústavu v Praze, kde jako civilní zaměstanec byl u unikátních geodetických měření, která ústav na tehdejší dobu velmi moderním způsobem prováděl.
Po privatizace Vojenského projektového ústavu se začal Chamout od roku 1991 věnovat pedagogické činnosti. Postupně působil, aniž by změnil katedru, jako odborný asistent na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze, dále na Fakultě lesnické a enivironmentální České zemědělské univerzity v Praze a do poslechních chvil života na Fakultě životního prostředí stejné univerzity.
V průběhu jednadvaceti let své pedagogické činnosti byl úspěšným řešitelem grantů Fondu rozvoje vysokých škol, byly mu úředně potvrzeny užitné vzory a dále se spolupodílel na řešení výzkumných úkolů na mateřské katedře biotechnických úprav krajiny, kde dlouhá léta garantoval několik odborných předmětů. Krátce před smrtí mu byl dokonce přijatý vynález.
Chov pavouků na vlákna do teodolitů
"Chamout byl dlouholetým propagátorem oboru nejenom ve škole i na veřejnosti. Napsal povícero článků o historii zeměměřictví a k dějinám jej přivedla i náhoda. Přiženil se do rodiny konstruktéra geodetických přístrojů a jejich výrobce Jana Ludvíka Friče. Jeho žena Kateřina Chamoutová byla totiž Fričovou vnučkou a Luboš měl tak možnost poslouchat vyprávění v té době ještě žíjící babičky Fričové o tom, proč a jak se ve Fričových dílnách chovali pavouci, jejichž vlákna se využívala pro nitkové kříže dalekohledů k teodolitům," přečetli jsme si v nekrologu, který uveřejnily odborné webové stránky. .
"Většina studentů jej pro jeho zásady a způsob, jakým hodnotil jejich znalosti, považovala sice za velmi přísného, ale spravedlivého pedagoga. Dbal na to, aby zkouška měla dvě části, písemnou a poté ústní, kdy skutečně nejméně půl hodiny u něho studenti odpovídali na otázky, které si vylosovali ze tří pohárů. Proto jeho podpis má ve studijním průkaze odhadem přes deset tisích studentů, které zkoušel, vedl je při cvičeních nebo dohlížel na jejich činění v měřických skupinách na závěrečných praxích," bylo napsáno dále na webu určeném zeměměřičům.
"Ústní zkoušky by nemělo nahrazovat zkoušení na dálku prostřednictvím počítačových aplikací. Vždyť při ústním zkoušení máte ještě poslední možnost studenta naučit to, co zrovna neuměl," říkával pobaveně populární a uznávaný pedagog.
O měření se nepíší eseje
Také si nikdo ze studentů nemůže pamatovat, že by jeho přednáška odpadla nebo se nekonala. Prostě k té situaci nikdy nedošlo a pokud nemohl sám přednášet, tak vždy za sebe našel náhradu. A to Lubomír Chamout neměl zrovna lehkou úlohu při výuce takového technického předmětu, jakým je zrovna geodézie. Na univerzitě na kraji města to nebyl zrovna pro něho snadný úkol.
"Zdejší studenti se sice dokážou naučit rozpoznat a latinsky správně pojmenovat každého z 250 brouků, ptáků a dalších živočichů, ale naučit je například vypočítat vzdálenost mezi dvěma body, jejichž souřadnice znáte, to už může být problém," často si stěžoval na menší bystrost a malou snahu o logické uvažování mladé generace Lubomír Chamout.
"Je trochu škoda, že zrovna mladí lidé na České zemědělské univerzitě neumějí posuzovat jevy a skutečnosti obyčejným zdravým selským rozumem," dodával s úsměvem.
"Ona ta geodézie je pro ty mladé lidi těžká, protože se o ní nedají psát eseje," říkával ještě na vysvětlenou.
" Myslím si, že přesto všechno měl z většiny studentů radost. Chamoutovu geodézii jsme se neučili jen proto, abychom měli zkoušku za sebou, ale také proto, abychom populárního pedagoga nezarmoutili svými neznalostmi," přiznala jedna z jeho bývalých studentek, která se později stala jeho kolegyní na univerzitě na okraji hlavního města.
Skaut bez bobříka hladu a mlčení
Mezi spolužáky ze Střední průmyslové školy zeměměřické byl Lubomír Chamout známý jako skaut, který působil v proslulé Dvojce Jaroslava Foglara. Říkali mu Skaute a dokonce mu i věřili, že splnil všechny bobříky kromě dvou - hladu a mlčení. I když je pravda, že občas mlčel, když jedl.
Na obrázku je Luboš Chamout s Jaroslavem Čvančarou při nějaké skautské akci v březnu 2012. Jaroslavovi Čvančarovi v roce 2022 bylo na Pražsklém hradě propůčeno státní vyznamenání.
Zásady dodržované členy této zájmové organizace s dlouholetou historií ovlivňovaly i další Chamoutovo jednání v rodině, ve svém okolí i na pracovišti.
"Měl dar srozumitelně vysvětlit, jak se určité zdánlivě složité činnosti mají provádět a co je nejdůležitěší, o nich všechno vědět. Možná právě proto na jeho přednášky chodili i kolegové z jiných pracovišť. Tím měla jeho práce pro popularizaci zeměměřictví vyšší hodnotu," bylo napsáno na tehdejším nekrologu zveřejněném na odborném webu.
"Chamoutův podpis má ve studijním výkaze nejméně deset tisíc studentů, které Luboš naučil mimo jiné vyznat se v mapách, vypočítat základní geodetické úlohy a že mezi geologií a geodezií je přeci jenom větší rozdíl než jenom ty dvě slabiky," zaznělo na pohřbu zeměměřiče, publicisty a pedagoga Lubomíra Chamouta v pátek 16. listopadu 2012 v Malé obřadní síni Krematoria v Praze ve Strašnicích, kde se s ním rozloučili nejbližší, kolegové, kamarádi skauti a přátelé.
Nyní 11. listopadu 2022 v počtu jednotlivců si desetiletí od úmrtí uznávaného pedagoga zeměměřiče působícího v Suchdole připomenuli žijící bývalí kolegové, ale tím, že tuto informaci uveřejňujeme na webu Turistickelisty.cz mohou na něho vzpomenout i ti bakaláři a inženýři, které naučil základy zeměměřictví a tudíž i dovednostem, jak se třeba vyznat v mapách a nebloudit při turistických výletech.
(Petr Skála pro TuristickeListy.cz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
