Přerov slaví 760 let od chvíle, kdy byl povýšen na město. U jeho zrodu stál král Přemysl Otakar II., který 28. ledna roku 1256 podepsal v Olomouci listinu, v níž vzpomněl věrnosti Přerovských.

Do té doby byl Přerov jen trhovou vsí, poté se stal městem. Došlo tu k nové lokaci, kterou po stránce půdorysu umožnilo úplné zničení starého Přerova. Stavební parcely byly nově vyměřeny, takže půdorys města byl pak celkem pravidelný. Pod hradem vzniklo čtvercovité náměstí a několik pravidelných ulic, které přiléhaly k náměstí. Z půdorysu je zřejmé, že bylo plánováno město menší, nejvýše střední velikosti. Lze předpokládat, že za této lokace vznikl stranou náměstí i kostel sv. Vavřince, zatím filiální, jako kostel městský… neboť hradní kostelík sv. Jiří už nepostačoval zvýšenému počtu obyvatelstva. Měšťany nového města se stali především ti obyvatelé starého Přerova, kteří zkázu přežili. Těch však nebylo tolik, aby stačili k zalidnění města. Proto přišli i osadníci odjinud - kdo však tito osadníci byli a odkud pocházeli, zůstane už navždy tajemstvím.


Přerov měl všechny atributy středověkého města - pokud nešlo o taková práva, pro něž bylo zapotřebí zvláštního povolení krále či feudálního majitele. Přerov dostal tehdy zejména právo samosprávy (městská rada s purkmistrem v čele), právo tržní, právo vaření piva, právo mílové (tj. aby na míli cesty kolem Přerova se neusazovali řemeslníci kromě kováře) a právo opevnění (zatím to byla ovšem jen opevnění primitivní, která postačovala k obraně proti bandám loupežníků nebo menším oddílům nepřítele, ale nemohla čelit pravidelnému obléhání).

Je zajímavé, že z doby předhusitské nemáme ani jedinou zprávu o dědičném rychtáři v Přerově, jak tomu bylo v jiných městech. Je ovšem nutno jeho existenci předpokládat, jestliže ovšem jeho funkci nezastával markraběcí purkrabí na přerovském hradě. Nové město náleželo králi, bylo tedy městem královským. Lze také předpokládat, že současně s lokovaným městem vznikl teprve most přes Bečvu, který byl využíván místo dřívějšího brodu. Alespoň v listinách, vydaných pro Hranice roku 1276 a 1292 se dočteme, že z Hranic každoročně v křížové dny platil každý celoláník, krčmář a řemeslník 6 denárů, podsedník pak dva denáry k přerovskému mostu. Most byl tehdy na Moravě vzácností a údaj svědčí o tom, že na konci 13. století nebyl na střední a dolní Bečvě jiný most. Z tiskové zprávy města Přerova převzaly informace olomouckénovinky.cz.