Klub českých turistů, jak už víte, byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace sice zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka, ten však plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě Klubu českých turistů v lednu 1889.
Začátky české turistiky a Klubu českých turistů
První tři léta existence nového klubu byla obzvlášť pozoruhodná. Prvním významným činem KČT, následujícím brzy po jeho založení , se stalo na jaře r. 1889 organizování velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže, která byla jednou z hlavních senzací konce minulého století. Výpravy se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen a její ohlas v české společnosti byl veliký.
S touto výpravou má spojitost i další počínání českých turistů inspirováných Eiffelovou věží v Paříži. Turisté přišli s myšlenkou vystavět při příležitosti pražské výstavy v roce 1891 zmenšeninu (1:5) této rozhledny na Petříně a aby k ní byl od Vltavy snadný přístup, spojit stavbu ještě s položením lanové dráhy. Když Vilém Kurz seznámil v lednu r. 1890 českou veřejnost s tímto projektem ve slavném novinovém fejetonu "Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy", kde předpovídal hotové stavby na srpen 1891, připadala každému myšlenka jako fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Vedení KČT se však ihned spojilo s odborníky, předložilo veřejnosti projekty (věž o výšce 60 m s restaurací, lanová dráha s technicky zajímavým pohonem na principu převahy vody, napouštěné do nádrže vozu na horní stanici), založilo "Společenstvo s ručením omezeným", jehož předsedou se stal architekt Pasovský, vykoupilo pozemky, v otázce půjček se spojilo s Živnostenskou bankou a vypsalo podílové listy po 50 zlatých, které soukromé osoby, obchody, podniky i pražská, vinohradská a žižkovská městská rada rychle vykoupily - a mohlo se začít se stavbou.
Základy rozhledny i zemní práce na lanovce byly po tuhé zimě dohotoveny v květnu 1891, ocelová věž dostavěná 2. července 1891, když 35 montérů smontovalo díly z Českomoravské strojírny za necelé tři měsíce. Lanovka dala víc práce, vozy ze smíchovské továrny Ringhoffer vyjely na trať až 20. srpna 1891. Vilém Kurz tedy přesně předpověděl lanovku i rozhlednu, které jsou v provozu dodnes, i když vodní pohon byl později nahrazen elektrickým a věž sloužila přechodně i jiným účelům.
Od začátku Klubu se turisté snažili výstavbou chat zajistit pro své členy možností dostupného ubytování. K účastníkům pochodů tedy k pěším turistům se brzy přihlásili i lyžaři pořádající lyžařské výlety a závody. Turistům ve dvacátém století mezi světovými válkami se naskytly i další možnosti cestování a tak k již často používané železnici přišlo na řadu také využívání automobilové a autobusové dopravy.
Klub českých turistů prodělal i několik změn, například po druhé světé válce v letech, kdy se zrušily takové sportovní organizace jako je Sokol, úředně zanikl Klub českých turistů, aby pak jeho členové prakticky stejnou činnost prováděli dál v odborech turistiky, které byly součástí tělovýchovných jednot. Ten nejpočetnější odbor měla v Praze například TJ Praga, která od šedesátých let několik desetiletí vydávala každý měsíc přehled svých akcí, který byl pro Pražany k sehnání v sázkové kanceláři TJ v Žitné ulici. Tento odbor pořádal výlety i ve všední dny pro seniory a proto také měl takovou členskoui základnu. Zmiňujeme se o odboru turistiky TJ Praga také proto, že zde ve tamějším turistickém oddíle mládeže v tzv. Tomících vedl mladé turisty Jaroslav Foglar, který na konci osmdesátých let dokonce na výroční schůzi TJ za značného potlesku všech ostatních sportovců a činovníků převzal za práci s turistickou mládeží ocenění Československého svazu tělesné výchovy I. stupně.
Po roce 1990 byl Klub českých turistů obnoven a začal pokračovat většinou ve všech předchozích iniciativách. Klub získal zpět většinu svých chat, začal vydávat turistické mapy v měřítku 1:50 000 a pokračoval v značkování turistických cest, která ostatně nepřestala ani v době, kdy Klub byl úředně zrušen.
Jak říkám... "Hlavní cíle klubu jsou od roku 1888 neměnné. Dlouhodobě zaměřujeme svoji činnost na širokou veřejnost všech věkových kategorií, na rodiny s dětmi, seniory i na zdravotně handicapované, kterým nabízíme bohatou škálu turistických aktivit. Klub podporuje aktivity studentů a turistické nládeže," řekl na slavnostním zasedání ke 135. výročí založení Klubu českých turistů jeho předseda Jiří Homolka.
K lednu 2023 bylo v Česku v terénu a na mapách vyznačeno 44 100 km pěších turistických tras, dále 40 541 km cyklotras, 556 km lyžařských tras značených lyžařskou značkou, 2 800 km jezdeckých stezek a 149 tras určených pro vozíčkáře nebo také pro rodiče s dětmi v kočárku.
Turistické značení patří k pokladům této země a je vzorem i pro zahraniční turisty a tak čeští turisté vyznačili turistické trasy třeba v rumunském Banátu, v Chorvatsku, v Brazílii nebo dokonce v Mongolsku.
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz zde.
(Petr Skála pro Turistickelisty.cz a SportovníListy.cz podle zprávy na webu kct.cz, foto: Petr Skála)
