V těchto dnech Muzeum hlavního města Prahy dokončuje v historickém jádru Prahy dva ojedinělé záchranné archeologické výzkumy, a to na Starém a Novém Městě. Nejzásadnějším objevem je Valentinská brána v Křižovnické ulici, kde se díky dendrochronologii podařilo určit dataci stavby brány. Také výsledky výzkumu na Václavském náměstí patří k unikátním.
Valentinská brána v Křižovnické ulici
V závěru roku 2017 byl při pokračování záchranného archeologického výzkumu v místě unikátní Valentinské brány v Křižovnické ulici objeven starší uzavíratelný průchod. Z této původní branky o světlosti cca 2,55 mbyla zjištěna především jižní špaleta a prahový trám. Nyní se podařilo pomocí dendrochronologie zjistit, že dřevěný práh byl zhotoven z dubu pokáceného někdy po roce 1239. Ojedinělý kůl u starší branky na západní straně před hradbou byl zhotoven z dubu pokáceného v letech 1258-1259.
Později byla tato původní brána u sv. Valentina pravděpodobně z provozních důvodů nově přestavěna, o čemž svědčí její rozšíření na úkor hradební zdi. Nová Valentinská brána s pískovcovým portálem vznikla ve zvýšené poloze a půdorysně byla mírně posunutá k jihu. Světlá šířka portálu je cca 3,6 m, při patě mezi odrazníky 3,3 m. Nalezené oddělené části dubového prahu pro ukotvení vrat nové brány byly dendrochronologicky datovány s výsledkem: 1260+ a 1272+. Mladší brána byla tedy přestavěna někdy po roce 1272.
Odkrytí Valentinské brány a nynější dendrochronologické datování její původní fáze do cca 40. let 13. století a mladší fáze do cca 70. let 13. století koresponduje s datováním vzniku této části opevnění v polovině, resp. v 50. letech 13. století, jak udávají písemné prameny.
Archeologický výzkum Václavského náměstí
V dolní části Václavského náměstí vrcholí záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace. Při postupném odkryvu až cca 2,5 mocného souvrství organogenních vrstev proložených několika úrovněmi dláždění někdejšího Koňského trhu byla objevena celá řada archeologických nálezů. Kromě tradičních zlomků středověké kuchyňské a stolní keramiky, skleněných nádob, fragmentů železných a dřevěných předmětů a zbytky usní byly objeveny i některé výjimečné předměty.
Vedle zlomků koňských podkov, drobných kování a ozdobných předmětů z barevných kovů je topředevším výjimečný nález drobné, 4 centimetry vysoké sošky Madonky, zhotovené z parohu zatím neidentifikovaného zvířete. Na zadní straně je neopracovaná, což pravděpodobně ukazuje na její upevnění na nějakou podložku (např. domácí oltářík). Sloužila zřejmě k osobní zbožnosti pražského měšťana asi v 15. století.
Tmavé jílovitohlinité souvrství s bohatou příměsí organického materiálu a mírným zápachem je pozůstatkem skládky odpadu, který produkovali obyvatelé a jejich hospodářství ve vrcholně středověkém Novém Městě. Haldy městských odpadků byly jednou za čas rozvezeny po Koňském trhu a prostranství znovu zpevněno říčními oblázky. Tradičně největší zastoupení mezi odpadky z domácností mají zvířecích kosti, jako potravní zbytky. Ojedinělým objevem mezi zbytky středověkých odpadků je i koňská lebka.
Turistickelisty.cz informovala Hankiewiczová Marika, Muzeum hl.m.Prahy.
Valentinská brána v Křižovnické ulici
V závěru roku 2017 byl při pokračování záchranného archeologického výzkumu v místě unikátní Valentinské brány v Křižovnické ulici objeven starší uzavíratelný průchod. Z této původní branky o světlosti cca 2,55 mbyla zjištěna především jižní špaleta a prahový trám. Nyní se podařilo pomocí dendrochronologie zjistit, že dřevěný práh byl zhotoven z dubu pokáceného někdy po roce 1239. Ojedinělý kůl u starší branky na západní straně před hradbou byl zhotoven z dubu pokáceného v letech 1258-1259.
Později byla tato původní brána u sv. Valentina pravděpodobně z provozních důvodů nově přestavěna, o čemž svědčí její rozšíření na úkor hradební zdi. Nová Valentinská brána s pískovcovým portálem vznikla ve zvýšené poloze a půdorysně byla mírně posunutá k jihu. Světlá šířka portálu je cca 3,6 m, při patě mezi odrazníky 3,3 m. Nalezené oddělené části dubového prahu pro ukotvení vrat nové brány byly dendrochronologicky datovány s výsledkem: 1260+ a 1272+. Mladší brána byla tedy přestavěna někdy po roce 1272.
Odkrytí Valentinské brány a nynější dendrochronologické datování její původní fáze do cca 40. let 13. století a mladší fáze do cca 70. let 13. století koresponduje s datováním vzniku této části opevnění v polovině, resp. v 50. letech 13. století, jak udávají písemné prameny.
Archeologický výzkum Václavského náměstí
V dolní části Václavského náměstí vrcholí záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace. Při postupném odkryvu až cca 2,5 mocného souvrství organogenních vrstev proložených několika úrovněmi dláždění někdejšího Koňského trhu byla objevena celá řada archeologických nálezů. Kromě tradičních zlomků středověké kuchyňské a stolní keramiky, skleněných nádob, fragmentů železných a dřevěných předmětů a zbytky usní byly objeveny i některé výjimečné předměty.
Vedle zlomků koňských podkov, drobných kování a ozdobných předmětů z barevných kovů je topředevším výjimečný nález drobné, 4 centimetry vysoké sošky Madonky, zhotovené z parohu zatím neidentifikovaného zvířete. Na zadní straně je neopracovaná, což pravděpodobně ukazuje na její upevnění na nějakou podložku (např. domácí oltářík). Sloužila zřejmě k osobní zbožnosti pražského měšťana asi v 15. století.
Tmavé jílovitohlinité souvrství s bohatou příměsí organického materiálu a mírným zápachem je pozůstatkem skládky odpadu, který produkovali obyvatelé a jejich hospodářství ve vrcholně středověkém Novém Městě. Haldy městských odpadků byly jednou za čas rozvezeny po Koňském trhu a prostranství znovu zpevněno říčními oblázky. Tradičně největší zastoupení mezi odpadky z domácností mají zvířecích kosti, jako potravní zbytky. Ojedinělým objevem mezi zbytky středověkých odpadků je i koňská lebka.
Turistickelisty.cz informovala Hankiewiczová Marika, Muzeum hl.m.Prahy.
(lh,turistickelisty.cz,foto Muzeum hl.m.Prahy)
