Historický vodovod prochází v podélném směru středem Václavského náměstí,a to v hloubce asi jednoho metru. Potrubí sestává z jednotlivých borových kmenů pokácených v polovině 18. století. Borové dřevo bohaté na pryskyřici lépe odolává zahnívání a tlení vzemi. Kmeny stromů byly zpravidla zbaveny kůry a podélně provrtány nebozezem. Takto vzniklé dřevěné roury o délce tři až čtyři metry a s průtočným otvorem o průměru asi pět centimetrů byly posléze vzájemně spojeny do vodovodního řadu železnými objímkami – zděřemi. V jednom borovém kmenu, pravděpodobně záměrně označeném zářezy, byl v horní poloze vyvrtán otvor, který byl zakolíkován, aby neunikala voda. V takovém místě mohl být později instalován tzv. stojan a čep –svisle připojená další dřevěná roura s kohoutem na odběr vody.
Na Novém Městě pražském existoval po jeho založení první veřejný vodovod. Na Václavské náměstí (někdejší Koňský trh) proudila voda dřevěným potrubím zosady Rybník a také zpramenišť v novoměstském hradebním příkopu. Od konce 15. století se v Praze ustanovil systém zásobování vodou. Pro Nové Město byla čerpána vltavská voda do vodárenských věží Šítkovské a Novomlýnské. Novomlýnská věž, zásobující vodou tzv. dolní Nové Město, je v současné době ve správě Muzea hl. m. Prahy, které zde připravilo stávající multimediální expozici věnovanou historii pražských požárů.
Na jaře byla při rekonstrukci kanalizace objevena,kromě celé řady archeologických nálezů, unikátní soška madonky asi z15. století, o čemž muzeum již informovalo.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Marika Hankiewiczová, Muzeum hl.města Prahy.