V závěru minulého týdne vyvrcholily ve Žďáře nad Sázavou Santiniho barokní slavnosti 2017. Celoroční aktivity projektu zaměřeného na české baroko uzavřel v areálu zámku a poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře třídenní bohatý program plný barokní hudby a exkurzí v doprovodu největších tuzemských odborníků na dějiny umění. Součástí programu byl také barokní ohňostroj i pestrý program pro děti.
Žďárské slavnosti v pátek zahájila Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů, spolu s náměstkyní ministra kultury Annou Matouškovou. Pozvání do Žďáru nad Sázavou přijal také italský velvyslanec v Praze Aldo Amati, který při zahájení připomněl italský původ některých významných stavitelů, umělců a řemeslníků českého baroka, včetně geniálního architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který měl také částečně italské předky a v Itálii studoval. Přednášku o významu poutního kostela přednesl bývalý rektor Akademie výtvarných umění Jiří Kotalík s kunsthistorikem Petrem Mackem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ten upozornil na některé zajímavé detaily ve výzdobě interiéru kostela, který je od roku 1994 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Spolek Putování za Santinim organizoval letos podobné akce na řadě míst, kde stojí stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Na Vysočině jich je hned několik, Santini se podílel například na přestavbě klášterního kostela v Želivě nebo kostelů ve Zvoli a Horní Bobrové. Jeho rukopis nese i kostel v Obyčtově a další sakrální stavby na Vysočině. Za vrcholné Santiniho dílo je považován právě žďárský poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Turistickelisty.cz informovala Ing. Eva Neuwirthová, Krajský úřad Kraje Vysočina
Žďárské slavnosti v pátek zahájila Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů, spolu s náměstkyní ministra kultury Annou Matouškovou. Pozvání do Žďáru nad Sázavou přijal také italský velvyslanec v Praze Aldo Amati, který při zahájení připomněl italský původ některých významných stavitelů, umělců a řemeslníků českého baroka, včetně geniálního architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který měl také částečně italské předky a v Itálii studoval. Přednášku o významu poutního kostela přednesl bývalý rektor Akademie výtvarných umění Jiří Kotalík s kunsthistorikem Petrem Mackem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ten upozornil na některé zajímavé detaily ve výzdobě interiéru kostela, který je od roku 1994 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Spolek Putování za Santinim organizoval letos podobné akce na řadě míst, kde stojí stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Na Vysočině jich je hned několik, Santini se podílel například na přestavbě klášterního kostela v Želivě nebo kostelů ve Zvoli a Horní Bobrové. Jeho rukopis nese i kostel v Obyčtově a další sakrální stavby na Vysočině. Za vrcholné Santiniho dílo je považován právě žďárský poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Turistickelisty.cz informovala Ing. Eva Neuwirthová, Krajský úřad Kraje Vysočina
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)
