Mrač nabízí poněkud paradoxní situaci, neboť za tří feudálních sídel, která zde postupně existovala, se ve formě zříceniny dochovalo to nejmladší. Zarostlé zdi mračského zámku nalezneme v areálu dvora nad dochovanou tvrzí ve stejnojmenné obci na Benešovsku.


Nejstarší feudální sídlo vzniklo v Mrači dle svědectví archeologických pramenů již ve druhé polovině 13.století. Z této tvrze je dodnes dochováno výrazné tvrziště na návrší v lese jižně od dochované mladší tvrze. Majitelem této nejstarší tvrze byl nepochybně Zdislav z Mrače připomínaný první historickou zprávou o tomto místě z roku 1318. Příslušníci rodu Benešoviců, kterým stísněné staré sídlo nevyhovovalo, si postavili koncem 14.století dodnes dochovanou rozměrnou tvrz s velkým dominantním palácem. Ta sloužila jako sídlo mračské vrchnosti a ve třicetileté válce zpustla a byla nadále pouze utilitárně využívána.


Nutnost vzniku nového sídla vrchnosti, které by sloužilo alespoň jejím občasným pobytům, pak vyvstala před rokem 1709, kdy byl vystaven nevelký zámek v areálu dvora nad tvrzí. Neměl však dlouhého trvání. Zpustl někdy po roce 1727, snad v rámci bouřlivých událostí roku 1744.


Barokní zámek byl založen v areálu hospodářského dvora jako podélná stavba na nádvorní straně se dvěma rizalizy. Půdorysně byl předstoupením zdůrazněn i střed dlouhé vnější fasády i středy fasád bočních. Dosud se z něj dochovala podstatná část stěn v úrovni přízemí vystavěných ze smíšeného zdiva s četnými pozůstatky okenních otvorů bez vlastních ostění. Protože z vnější, tedy severní strany byl zámek založen do svahu, jeví se v pohledu odsud jeho zbytky vyšší. Pod severozápadním nárožím se nacházel sklep. Ve stopách je dochováno i půdorysné dělení příčkami nejspíše do 14-15 místností, jímž rozměry dominovala vstupní hala. Mírné půdorysné rozbíhání obou nádvorních rizalitů mělo nepochybně budovu opticky zvětšit.


Autor projektu není znám, ale je možné, že na základě řešení některých detailů (např.oblých nároží) mohl být i Kilián Ignác Dienzenhofer. Za krátkou dobu svého života zámek prodělal i některé stavební úpravy, jak dokládá zazdění některých oken a vznik nových příček. Podle popisu z roku 1720 přízemí obsahovalo úřední místnost, pokoj hejtmana, příbytek obilního písaře, dvě kuchyně a dvě komory. Hlavní prostory pro vrchnost pochopitelně obsahovalo až patro. Šlo o tři pokoje, jídelnu a kapli přístupné po dřevěné pavlači.


Barokní zámek v Mrači byl malým, avšak nepochybně kvalitně provedeným objektem, který beze vší pochyby od počátku nebyl zamýšlen jako trvalá rezidence majitelů. Přízemí proto sloužilo úředním a správním účelům a občasným pobytům panstva bylo vyhraženo pouze patro.