Za třicetileté války v roce 1620 byl na bránu veden marný útok císařského vojska vedeného donem Baltararem de Marradas. V roce 1938 byla přičiněním švarcenberské správy zámku obnovena. Dnes je část brány součástí zámku a část je v majetku města. Brána mimo průjezd není přístupná a slouží k obytným účelům.
Obdélná budova brány je jednopatrová a její půčelí je zdobena psaníčkovými sgrafity. Od západní strany vstupní strany vede široký můstek přes bývalý vodní příkop. Hlavní průjezd uprostřed je typický půlkruhovým portálem s ozdobnými kvádry po obvodu. Po obou stranách se nacházejí prosté branky pro pěší.
S vnitřní strany brány je situace částečně odlišná, vstup pro pěší se na severní straně dostal do profilu přilehlé budovy a je veden zalomenou chodbičkou. Pravá, severnější část brány je v úrovni střechy zvýšena do druhého patra s dvojicí malých okének. V prvním patře se nachází sdružené okno. Levou, jižnější část brány tvoří v přízemí slepý arkádový oblouk se vstupními dveřmi, v patře se nacházejí tři menší okénka v řadě nad sebou. Brána má pultovou střechu se sklonem na venkovní stranu.
Podle : Fišera Zdeněk, Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě i ve Slezsku