Původní budova radnice ze 16. století byla v roce 1905 nahrazena novostavbou podle projektu  brněnského architekta Vladimíra Fischera ve stylu pozdního historismu. Sgrafita na fasádě s výjevy z historie Tišnova vytvořil čelní představitel tzv. Moravského folklórního stylu Jano Köhler.

• 
  Radnice v 19.století

Je tu znázorněno darování privilegií Tišnovu abatyší kláštera Porta coeli Barborou Konickou ze Švábenic v roce 1554. Nápis „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava“ je umístěn u krumpáče horníka v dolní části jednoho z vyobrazení tradičních zaměstnání obyvatel Tišnova. Další sgrafito zobrazuje smutný Štědrý den z roku 1620, kdy žoldáci vracející se z bitvy na Bílé hoře pobili tišnovské radní, kteří vyšli a nabízeli jim pohoštění.


Náhrobní deska jednoho z nich je zazděna do nosného sloupu v zasedacím sále radnice. Na východní straně budovy je vyryt nápis „Tento dům ať potrvá až do konce světa, Tišnováci zůstanou po něm čtyři léta“. V letech 2002 – 2003 byla stavba rozšířena o západní křídlo. V radnici dnes sídlí Městský úřad Tišnov.


Dnešní radnice je samostatně stojící budova obsahující v průčelí osm okenních os, dvě na pravé straně jsou součástí nedávné novostavby. Radniční budovu zakončuje mansardová střecha. Předstupující částí radnice je na místě původní věže nová radniční věž  ve třetí ose zleva. Věž obsahuje nárožní bosáž, její přízemní arkádová část je zaklenuta jednoduchou křížovou klenbou.


Arkádové patro věže je opatřeno honosnější žebrovou křížovou klenbou. Ve druhém patře věže je věžní místnost. Zdivo věže zakončuje dvojitá římsa s vnitřními obdélnými obrazci a kopulovitá střecha s lucernou se čtyřmi nárožními věžičkami se špicí.