Půdorys nevelkého jádra i jehož téměř obdélný vnější obrys svědčí o gotické přeměně staršího, raně feudálního stavu. Zachovaly se části opevnění zesíleného vnější zdí a baštami okolo roku 1450, dále raně barokní předbraní Kouřimské brány, barokně přestavěný městský kostel a některé starší historické stavby.
Pod domy historického jádra města jsou dodnes z větší části zachované staré gotické sklepy a spojovací podzemní chodbový systém, který propojoval tyto podzemní prostory a měl nepochybě význam obranný. V současné době je odkryta a zpřístupněna jeho část. Ve středu města se nachází barokní sousoší sv. Rodiny z roku 1723 od J. J. Šlanzovského.
Českobrodští měšťané si již před rokem 1402 vystavěli radnici, podle tehdejšího zvyku uprostřed náměstí. Po rozpadu českobrodského arcibiskupského distriktu (obvodu) a po dalších dějinných událostech bylo město obsazeno císařem Zikmundem. V roce 1421 město dobyli Pražané a jejich husitští spojenci a tak byl Český Brod dočasně začleněn do svazu sirotčích měst. V roce 1434 se stalo město svědkem bratrovražedné bitvy u nedalekých Lipan. Tuto událost připomíná Podlipanské muzeum v Českém Brodě a pomník Prokopa Holého na náměstí.
V roce 1512 bylo město velmi poškozeno velkým požárem a v době třicetileté války (1639 a 1643) drancováním vojsk.
Středověkou urbanistickou skladbu Českého brodu pozměnilo několik zásahů v 19. století, kdy byly zbořeny brány, proražena nová ulice v západním koutu náměstí (severozápadním směrem) a změna komunikačního systému Liblického předměstí po výstavbě železnice v roce 1845.
Podle : Kol., Československá historická města
web města Český Brod