Kostel sv. Vavřince v Chrastavě v Libereckém kraji stojí za řekou na vyvýšeném ohrazeném hřbitově. Kostel je  pseudogotický, trojlodní, vystavěný na místě starého kostela s ponecháním jeho věže v 1etech 1866 — 68 podle plánu liberckého arch. F.Thicka. Kostel má protáhlý půdorys, pěti stranami osmiúhelníka uzavřený presbytář. Západní hranolová  věž  je renesanční z roku 1586 se zbytky sgrafit a s novým litinovým prolamovaným pseudogotickým jehlancem. Hrotitá okna jsou ve dvou řadách nad sebou, dolní podvojná, s malovanými vitrážemi Křížové cesty.


Vnitřek je sklenut křížovými klenbami na šest párů svazkových pilířů s hlavicemi, presbytář je sklenut dvěma kříži a závěrem. Vybavení kostela je soudobé pseudogotické. Hlavní a dva vedlejší oltáře v postranních lodích jsou  z roku 1868 od řezbáře V. Šebora z Turnova. Na pravém oltáři obrazy Panny Marie v zeleni, originálem a darem J.Fúhrichaz z roku 1868 rodišti. Na severním oltáři je obraz sv.Aloise od V. Kandlera, rovněž rodáka z Chrastavy.


V presbytáři další dva oltáře, Vlevo je oltář sv. Karla Boromejského postavený roku 1902, s obrazem světce od A. Wörndla z roku 1885. Na pravém oltáři, postaveném v roce 1906 je starší obraz sv. Josefa od V. Kandlera, malovaný roku 1846 v Římě. V kostele je cínová křtitelnice se značkou I.O. Franch Liberec, 1868.


Pod kruchtou se nalézá obraz sv. Anny od G. Kratzmanna z roku 1882. V presbytáři je umístěn obraz sv. Václava od J.F. Schüfera z Liberce z roku 1782, který sem byl přenesen z kostela v Andělské Hoře. V sakristii je umístěn obraz sv. Vavřince od pražského mistra z roku 1734, který sem byl přenesen ze starého kostela.


Ve zdi hřbitova je soubor 15 náhrobních desek, které patří významným rodákům a místním šlechticům, jedná se o figurální díla z období let 1586 až 1829. Náhrobek Fr. Kheila z roku 1829 je ozdobený sochou Krista od J. Maxe. Umělecky hodnotně zvládnutý je zvláště dvojitý náhrobek manželů Mutzelových pocházející z roku 1652.