Frýdlant patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším památkovým celkům v severních Čechách. Spojuje v sobě dva architektonické útvary: středověký hrad a renesanční zámek. Hrad byl vybudován kolem poloviny 13. století. V roce 1278 získali panství Bibrštejnové, kteří se významně podíleli na vybudování mohutného hradního paláce.  V letech 1558–1621 patřil Frýdlant rodu Redernů. Ti pokračovali ve zvelebování frýdlatského panství. Byli to zdatní hospodáři a válečníci, ale také stavebníci a podporovatelé umění. Jejich dílem je výstavba nového renesančního zámku a kaple.


Mezi lety 1622–1634 hrad patřil Frýdlant Albrechtu z Valdštejna. Koupil jej za 150 000 zlatých a postupně vybudoval obrovskou hospodářskou doménu. Jeho statky zaznamenaly v době 30leté války obrovský rozmach, protože zásobovaly jeho armádu. Frýdlantsku se říkalo Terra felix – Šťastná země.


Po Albrechtově zavraždění v roce 1634 získali od císaře Frýdlant Gallasové, od roku 1757 Clam-Gallasové, významná šlechta pohybující se v diplomatických a vojenských službách u císařského dvora. Ti zde pobývali do roku 1945, kdy Frýdlant přešel na stát.


Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž, bergfrit. Hrad se postupně rozšiřoval a během 16. století zaznamenal dvě renesanční úpravy.  Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech 19. století došlo k posledním větším stavebním pracím, a to na přestavbě kastelánského křídla.


V roce 1801 Clam-Gallasové zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami. Současná expozice v sobě zahrnuje toto nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě, kapli s cenným mobiliářem a dvě zámecká křídla.