![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_4d0a4353-8573-403a-9b93-a20cbad2552b_7db1dd4bc802c90ae2af152275a1c266_27f9eb7df54a6206c4c278bca42699a8.jpg)
V přízemí paláce se uplatňuje zejména prostorný dvoulodní mázhaus, zaklenutý křížovými hřebínkovými klenbami, které nesou v podélné ose toskánské sloupky. Mimořádně bohatá je kamenická výzdoba průčelí. Široký vstupní portál mimo běžné renesanční dekorativní prvky oživují reliéfní hermy a po stranách sloupy, na nichž v úrovni nad kladí jsou postaveny skulptury rytířů, štítonošů Čech a Moravy. Vyvrcholením plastické výzdoby je nárožní dvoupodlažní arkýř, pojednaný reliéfy antických příběhů z Ovidiových Metamorfóz, zřejmě od Jířího Gialdiho podle předloh V.Salise.
Na počátku 18.století byl Hauenschildův palác barokně upraven. Tehdy vznikly bohatě zdobené okenní frontony se štukovými medailóny, festony a girlandami. Dodatečná nástavba třetího patra v letech 1883-84 necitlivě porušila kultivovanost někdejší palácové architektury. V 17.století byl palác nazýván podle domovního znamení "U zlatého jelena", ale od roku 1726 změnil označení na dům "U černého orla".
Pohostinských služeb provozovaných v tomto objektu využilo mnoho významných hostů. V roce 1619 to bylo turecké poselstvo, po dobytí města v roce 1642 zde dočasně bydlel pruský král Fridrich II. a v roce 1767 se zde nakrátko ubytoval se svými dětmi Nanerl a Wolfgangem Amadeem solnohradský kapelník Leopold Mozart.
Podle : Pojsl Miloslav, Olomouc očima staletí