Původní kostelík sv. apoštolů Petra a Pavla v Hosíně v okrese České Budějovice byl postaven v románském slohu v době mezi druhou polovinou 11. století a koncem století následujícího. Nedostatečná kapacita objektu vedla ve 13. století k vybudování nového, raně gotického chrámu. Starý kostelík však nezanikl, neboť byl do novostavby začleněn jako sakristie, která se později, někdy kolem roku 1340, dočkala hodnotné freskové výzdoby.


K dalším větším úpravám hosínského svatostánku došlo v epoše baroka, kdy byla mimo jiné zřízena naproti presbytáři kruchta pro provozování chrámové hudby. Hojná účast věřících nejen ze samotné hosínské farnosti, ale také odjinud, na zdejších církevních slavnostech se na sklonku 19. století odrazila v úvahách o zbudování nového, velkého reprezentativního chrámu. Od myšlenky se v únoru 1899 přikročilo k činu. Barokizovaný gotický kostel byl tehdy stržen a na jeho místě začal rychle vyrůstat mohutný pseudorománský objekt. Zbourán ale nebyl původní románský kostelík (sakristie), který stavitelé opět začlenili do novostavby, a to jako její boční kapli na východní straně. Nový chrám byl dokončen a vysvěcen již v září 1900.


Pseudorománský kostel, postavený ze žlutých šamotových cihel a z kamene, není orientován presbytářem k východu, jako je tomu u většiny chrámových staveb, ale na jih. Má půdorys rovnoramenného kříže se třemi apsidami v závěru. Na východě přiléhá ke kněžišti sakristie. Západní průčelí kostela je tvořeno otevřenou předsíní, vyzdobenou erby někdejších hosínských vrchností. Chrámová věž má čtvercový půdorys a z rohu křížení lodí se vypíná do výšky 36 metrů, dvě malé vížky zdobí severní průčelí kostela. Oltáři s nebesy, zhotovenému z mramoru a pískovce, vévodí postavy světců, jimž je chrám zasvěcen, sv. apoštolů Petra a Pavla.


Na prahu 20. století, v průběhu prací spojených se začleněním původního románského kostelíku do nového chrámového prostoru, byly objeveny výše zmíněné cenné gotické malby. Vzápětí nato fresky restauroval akademický malíř Ludvík Kuba a v podobě, kterou jim obnova vtiskla, je můžeme obdivovat dosud.


Součástí chrámového interiéru je celá řada dalších pozoruhodných architektonických prvků a umělecky ztvárněných kusů mobiliáře, povětšině pseudorománských, zčásti však také převzatých ze staršího vybavení kostela.


Spolu s mohutnou chrámovou stavbou, která se hrdě vypíná nad Českobudějovickou pánví, dotvářejí specifickou atmosféru tohoto sakrálního prostoru.