Z horské planiny, která se prostírá mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí (dnes součást Víru) vybíhá táhlý horský hřeben, jehož konec, obtékaný říčkou Bystřičkou, byl zvolen za místo k vybudování hradu. Hřeben byl překopán napříč hlubokým příkopem, který se stáčí kolem celého hradního areálu.


Z vybrané hlíny byl navršen mohutný val, jehož vnější stěna zvýšila svým sklonem příkrost strání kopce. Do hradu se přijíždělo z planiny branou, při které stávala  vysoká válcová věž. K ní přiléhala obytná budova obdélného půdorysu, za níž stávaly na hřebenu další objekty.

Kdo hrad založil a kdy, nevíme. Lze pouze soudit, že jeho budovateli byli Pernštejnové, kterým patřil okolní kraj; stejné důvody dovolují domněnku, že hrad byl postaven někdy ke konci 13. století. V roce 1325 používá totiž Jimram z Pernštejna také přídomku z Aueršperka.


Stejně jako počátky zůstávají nejasné i další dějiny hradu a nelze ani určit, kdy objekt zpustl a proč. Roku 1403 se však už připomíná jako pustý. Zdá se, že byl opuštěn, když celé pernštejnské dominium soustředila ve svých rukou jedna větev rodu, sídlící na Pernštejně.


Z někdejšího hradu se dochovalo jen torzo válcové věže a zasuté příkopy se zbytky zdiva hradebního opevnění; z ostatních objektů zůstaly nepřehledné zříceniny. Nevelký hradní areál s částečně patrnou dispozicí a opevněním je vydělen hlubokým příkopem a vnějším valem podkovovitého tvaru. Vnitřní plocha hradu je rozdělená do dvou úrovní.

Hrad Zubštejn patřil k nejvýznamnějším sídlům rodu pánů z Pernštejna

První, vyšší úroveň se rozprostírá při jihozápadním cípu areálu a obsahuje dochovaný, zhruba sedmimetrový blok zdiva, pozůstatky masivní válcové věže, jejíž vnitřní průměr dosahuje osmi metrů. Na nižší úrovni se pak nalézá větší množství menších fragmentů zdiva, které ve většině případů patřilo stavbám pravoúhlého půdorysu.