![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_7badfc55-276d-464f-87fc-da653ec7f30f_7acd1280b18c46191767ff78ba8405d0_8b8a3895c42e194d21020036d59d755c.jpg)

Lenní pán na Hasištejně, Bernard ze Šumburku, však v okolí hradu loupil, a tak byl hrad roku 1418 po dvouměsíčním obléhání dobyt. Král Václav IV. pak panství i s hradem daroval Mikuláši Lobkovicovi, údajně snad za jeho pomoc králi v dobách husitských válek či za zbavení kraje loupeživých nájezdníků.

Hrad byl obléháním poškozen, takže Lobkovicové provedli pozdně gotickou přestavbu hradu, která zlepšila je opevnění, a přistavěli v jádru hradu palác.

Největší zásluhy o rozkvět hradu má Mikulášův vnuk Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, cestovatel, diplomat, astronom, přírodovědec, básník, prozaik a doktor církevního práva. Koncem 15. století zde vybudoval kulturní středisko evropského významu, soustředil zde rozsáhlou knihovnu a dále zlepšoval obranyschopnost hradu.

Od roku 1514 přestal být Hasištejn sídlem Lobkoviců a po požáru v roce 1560 chátral. Gotický hrad byl postaven na skalnatém ostrohu, který na západní straně velmi prudce klesá do údolí Prunéřovského potoka a na východě pozvolna sestupuje do širšího úvalu. Půdorys hradu představoval zhruba protáhlý ovál.

Zpráva z roku 1678 uvádí, že z Hasištejna bylo využito jen jeho chladné sklepení, kde se skladovalo pivo z produkce pivovaru v Prunéřově. Se záchranou hradu se začalo v letech 1891 až 1892, kdy jej Emanuel Karsch, synovec majitele zdejšího velkostatku, nechal nákladně zabezpečit, daroval mu nové zastřešení a upravil i okolí.
Podle webu obce Hasištejn