Zřícenina gotického hradu Hasištejn stojí na skále nad Prunéřovským potokem. Založení hradu není přesně datováno, stejně jako není jisté, kdo byl jeho zakladatelem. Hovoří se například o králi Václavu II. Byl založen patrně počátkem 14. století jako pevnost zajišťující bezpečnost na důležité obchodní cestě, která vedla nedaleko odsud. První písemná zmínka o Hasištejně pochází až z roku 1348, kdy patřil ke královské koruně a pro svůj dalekosáhlý význam byl uveden v zákoníku Karla IV. Majestas Carolina, čímž měla být zajištěna jeho nezcizitelnost. Od téhož roku byl spravován pány ze Šumburka, kteří však byli povinni jej v případě nutnosti, kdykoliv poskytnout panovníkovi.
Lenní pán na Hasištejně, Bernard ze Šumburku, však v okolí hradu loupil, a tak byl hrad roku 1418 po dvouměsíčním obléhání dobyt. Král Václav IV. pak panství i s hradem daroval Mikuláši Lobkovicovi, údajně snad za jeho pomoc králi v dobách husitských válek či za zbavení kraje loupeživých nájezdníků. Hrad byl obléháním poškozen, takže Lobkovicové provedli pozdně gotickou přestavbu hradu, která zlepšila je opevnění, a přistavěli v jádru hradu palác.
Největší zásluhy o rozkvět hradu má Mikulášův vnuk Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, cestovatel, diplomat, astronom, přírodovědec, básník, prozaik a doktor církevního práva. Koncem 15. století zde vybudoval kulturní středisko evropského významu, soustředil zde rozsáhlou knihovnu a dále zlepšoval obranyschopnost hradu.Od roku 1514 přestal být Hasištejn sídlem Lobkoviců a po požáru v roce 1560 chátral.
Zpráva z roku 1678 uvádí, že z Hasištejna bylo využito jen jeho chladné sklepení, kde se skladovalo pivo z produkce pivovaru v Prunéřově. Se záchranou hradu se začalo v letech 1891 až 1892, kdy jej Emanuel Karsch, synovec majitele zdejšího velkostatku, nechal nákladně zabezpečit, daroval mu nové zastřešení a upravil i okolí.
Hasištejn v 19.století
Lenní pán na Hasištejně, Bernard ze Šumburku, však v okolí hradu loupil, a tak byl hrad roku 1418 po dvouměsíčním obléhání dobyt. Král Václav IV. pak panství i s hradem daroval Mikuláši Lobkovicovi, údajně snad za jeho pomoc králi v dobách husitských válek či za zbavení kraje loupeživých nájezdníků. Hrad byl obléháním poškozen, takže Lobkovicové provedli pozdně gotickou přestavbu hradu, která zlepšila je opevnění, a přistavěli v jádru hradu palác.
Zřícenina hradu Hasištejn
Největší zásluhy o rozkvět hradu má Mikulášův vnuk Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, cestovatel, diplomat, astronom, přírodovědec, básník, prozaik a doktor církevního práva. Koncem 15. století zde vybudoval kulturní středisko evropského významu, soustředil zde rozsáhlou knihovnu a dále zlepšoval obranyschopnost hradu.Od roku 1514 přestal být Hasištejn sídlem Lobkoviců a po požáru v roce 1560 chátral.
Pohled z věže
Zpráva z roku 1678 uvádí, že z Hasištejna bylo využito jen jeho chladné sklepení, kde se skladovalo pivo z produkce pivovaru v Prunéřově. Se záchranou hradu se začalo v letech 1891 až 1892, kdy jej Emanuel Karsch, synovec majitele zdejšího velkostatku, nechal nákladně zabezpečit, daroval mu nové zastřešení a upravil i okolí.
Podle webu obce Hasištejn
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
