V písemných pramenech je hrad zmiňován k roku 1312, zakladateli hradu byli příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic. Pravděpodobným zakladatelem byl Bavor III. ze Strakonic. Již v roce 1317 však Bavorové Pořešín vyměnili za Vitějovice a noví majitelé vladyckého rodu pání z Vítějovic začali používat přídomek z Pořešína. Působili především ve službách Rožmberků, ale Markvart z Pořešína zastával ve druhé polovině čtrnáctého století významné zemské úřady, například jako hofmistr královny.
Markvartovi synové byli předurčeni k církevní dráze, a panství tedy před rokem 1408 zdědil jeho nezletilý vnuk Markvart II. z Pořešína. Ten však v roce 1418 zemřel dva roky po dosažení plnoletosti a hrad zřejmě získal jeho bývalý poručník Hroch z Maršovic. V roce 1423 se pokusil Jan Žižka dobýt hrad zradou, ale neuspěl. Později hrad obsadil Oldřich z Rožmberka a po smrti bratrů z Maršovic mu v roce 1434 císař Zikmund postoupil hrad podstoupil. Oldřich z Rožmberka pořešínské panství připojil k Novým Hradům a zdejší hrad nechal jako nepotřebný pobořit.Podle archeologických nálezů z roku 2007 byl hradní palác v blíže neznámé době po opuštění hradu využíván k bydlení.
Hrad ve své původní podobě patřil mezi hrady s hradním palácem jako hlavní obrannou i obytnou budovou, které si stavěli méně majetní šlechtici nebo bohatší rody k zajištění správy odlehlých částí svých panství. Pořešín je ukázkou druhé varianty. Původní hrad byl pravděpodobně dvoudílný a první předhradí vzniklo později v klidných poměrech čtrnáctého století, což dokazuje malá šířka obvodové hradby. Do hradního jádra, kterému dominoval dvouprostorový palác, se vstupovalo kulisovou branou ve hradbě. Páni z Pořešína však potřebovali reprezentativnější sídlo, a přistoupili k rozsáhlé přestavbě. Její součástí bylo výrazné zvýšení obvodové hradby hradního jádra, které od té doby představuje zástupce hradů s plášťovou zdí.
První předhradí mělo lichoběžníkový půdorys a jeho čelo zajišťoval příkop. Podél jihozápadní strany stála budova, ze které se dochovaly do dnešních dnů zbytky obvodového zdiva. Později byla zvětšena o věžovitou přístavbu, v jejímž prvním patře byla zateplená místnost. Čelní a druhou boční stranu předhradí vymezovala slabá hradba s kulisovou bránou v těsném sousedství zmiňované budovy.
V hradním jádře byla zvýšena obvodová hradba. V prostoru třetí brány byla hradba zcela zbořena a posunuta směrem do příkopu. Před bránou se nacházelo malé předbraní. Řešení vstupu prošlo několika úpravami a v závěrečné fázi bránu tvořil velký portál s kolébkovým padacím mostem a malá branka pro pěší. Starý palác byl rozšířen směrem k jihovýchodu o nové křídlo s velkým sálem ve druhém patře. Nové křídlo bylo vybaveno prevétem. Vytápění zajišťovala kachlová kamna. Postupem času byl zastavěn téměř celý obvod jádra, ale s výjimkou paláce a úseků obvodové hradby se budovy nedochovaly. Podle nalezených střepů byly jejich střechy kryty prejzy.
O hrad se nyní stará sdružení Hrady na Malši, které provádí zabezpečovací práce, archeologický výzkum a snaží se místo oživit různými kulturními akcemi. V budově před hradním areálem bylo sdružením zřízeno hradní muzeum.
Podle : Durdík Tomáš, Hrady na Malši
Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie hradů a dodatky
Kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy