Zříceniny hradu Preitenstein se nachází na čedičové stolové hoře zvané Schlossberg, Zámecký vrch (580 m n. m.), vypínající se v údolí Plachtínského potoka proti nečtinskému zámku. Z okrajových skal pěkné výhledy, zejména jihu, západu a severozápadu.
Rozlehlá pevnost je nepravidelného tvaru, zvaná též Nečtiny, se rozkládala na temeni hory. Na jižní straně byly tři linie opevnění s vnějším a vnitřním parkánem, dosud částečně v terénu patrné. Na jihozápadním okraji se nacházejí pozůstatky druhé brány, kterou se vstupovalo z vnějšího do vnitřního parkánu. Jen o málo dále stávala třetí brána, vstup do předhradí, zabírající západní část vrcholové plošiny. Zde dochován pouze nepatrný fragment obvodové zdi na severní straně, z vnější strany lemovaný terénní terasou, nahrazující příkop. Jádro hradu zhruba trojúhelníkového půdorysu zabíralo východní část temene hory.
Obvodová hradba je nejlépe dochována na jižní a jihovýchodní, částečně i na severovýchodní straně, zatímco na západní straně, proti předhradí, je zcela zaniklá. Z vnitřní zástavby, která byla původně pravděpodobně po celém obvodu jádra, nejlépe dochován podsklepený objekt v severním cípu. Poměrně výrazné též zbytky objektu ve východní části hradu. Objekty při jižní straně dochovány spíše pouze reliéfně. Zhruba uprostřed plochy (na pomezí předhradí a hradního jádra) okrouhlý pahorem, o němž není jasné, zda jde o pozůstatek obranné věže či mladšího romantického altánu. Typologicky jde o zcela ojedinělý objekt, stojící kdesi na pomezí hradu a pevnosti. Lokalita je udržovaná bez porostu křovin a dobře přehledná.
Hrad založen ve 30. letech 14. stol. králem Janem Lucemburským. Objekt nebyl klasickým hradem, ale vojenskou pevností, v podstatě opevněnými kasárna s prostorem pro zimování vojsk. Stál při důležité zemské stezce z Prahy do Norimberka. Záhy se zřejmě dostává do zástavy Oldřicha Pluha z Rabštejna. Prvně je zmiňován roku 1333, kdy ho Karel IV. bezprostředně po svém návratu do Čech ze zástavy vykoupil; nicméně už roku 1396 byl opět zastaven. Ve 40. letech 15. stol. se hrad stává hlavním sídlem Buriana z Gutštejna, v té souvislosti je opraven a je zesíleno jeho opevnění. V polovině 16. stol. byl hrad jako trest za vzpouru Kašpara Pluha z Rabštejna proti králi vypálen a již nebyl obnoven; byl nahrazen zámkem vystavěným na protější straně potoka. Stavební materiál z hradu byl využit na stavbu okolních vesnic.
Druhá brána
Rozlehlá pevnost je nepravidelného tvaru, zvaná též Nečtiny, se rozkládala na temeni hory. Na jižní straně byly tři linie opevnění s vnějším a vnitřním parkánem, dosud částečně v terénu patrné. Na jihozápadním okraji se nacházejí pozůstatky druhé brány, kterou se vstupovalo z vnějšího do vnitřního parkánu. Jen o málo dále stávala třetí brána, vstup do předhradí, zabírající západní část vrcholové plošiny. Zde dochován pouze nepatrný fragment obvodové zdi na severní straně, z vnější strany lemovaný terénní terasou, nahrazující příkop. Jádro hradu zhruba trojúhelníkového půdorysu zabíralo východní část temene hory.
Půdorys hradu podle Tomáše Durdíka
Obvodová hradba je nejlépe dochována na jižní a jihovýchodní, částečně i na severovýchodní straně, zatímco na západní straně, proti předhradí, je zcela zaniklá. Z vnitřní zástavby, která byla původně pravděpodobně po celém obvodu jádra, nejlépe dochován podsklepený objekt v severním cípu. Poměrně výrazné též zbytky objektu ve východní části hradu. Objekty při jižní straně dochovány spíše pouze reliéfně. Zhruba uprostřed plochy (na pomezí předhradí a hradního jádra) okrouhlý pahorem, o němž není jasné, zda jde o pozůstatek obranné věže či mladšího romantického altánu. Typologicky jde o zcela ojedinělý objekt, stojící kdesi na pomezí hradu a pevnosti. Lokalita je udržovaná bez porostu křovin a dobře přehledná.
Návoří hradu
Hrad založen ve 30. letech 14. stol. králem Janem Lucemburským. Objekt nebyl klasickým hradem, ale vojenskou pevností, v podstatě opevněnými kasárna s prostorem pro zimování vojsk. Stál při důležité zemské stezce z Prahy do Norimberka. Záhy se zřejmě dostává do zástavy Oldřicha Pluha z Rabštejna. Prvně je zmiňován roku 1333, kdy ho Karel IV. bezprostředně po svém návratu do Čech ze zástavy vykoupil; nicméně už roku 1396 byl opět zastaven. Ve 40. letech 15. stol. se hrad stává hlavním sídlem Buriana z Gutštejna, v té souvislosti je opraven a je zesíleno jeho opevnění. V polovině 16. stol. byl hrad jako trest za vzpouru Kašpara Pluha z Rabštejna proti králi vypálen a již nebyl obnoven; byl nahrazen zámkem vystavěným na protější straně potoka. Stavební materiál z hradu byl využit na stavbu okolních vesnic.
Podle : Tomáš Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 4. díl
Miloslav Bělohlávek a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV -
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
