Ovšem vývoj událostí rozhodl jinak a proto musela být obranyschopnost hradu výrazně posílena. V roce 1437 byl hrad obležen císařským vojskem pod velením Roháčova příbuzného Hynce Ptáčka z Pirkenštejna. Vojsko, jak prokázal archologický výzkum, sice několik měsíců před hradem leželo, ale spíše vyčkávalo a minimálně nebránilo obléhaným v zásobování. Hrad totiž neměl žádný přímý zdroj vody, studnu ani cisternu. Teprve s příchodem uherských posil pod vedením Michala Orsága došlo ke skutečnému boji a hrad prakticky po prvním útoku padl. Obránci byli dílem pobiti, dílem zajati a následně včetně Jana Roháče z Dubé byli v Praze na rozkaz císaře Zikmunda popraveni. Brutální popravou 9.září 1437 Jana Roháče a jeho druhů si Zikmund proti sobě popudil definitivně českou šlechtu, při kvapném odjezdu z Prahy na cestě 9.prosince 1437 ve Znojmě umírá.
Dispozice hradu Sion byla v podstatě dvoudílná. Nelze vyloučit, že větší předhradí využilo pro své opevnění starší valy slovanského hradiště. Hlavní tíha obrany ležela na mohutném příkopu a zemním valu za ním, který byl pravděpodobně opevněn sruby. Za širokým šíjovým příkopem leželo nepravidelné nevelké trojúhelníkovité jádro. Jeho čelní stěna byla zastavěna po celé délce dlouhou stavbou, v jednom nároží byla vstupní brána, ve druhém pak stavba s vysokou roubenou nástavbou. K bráně přiléhala půlkruhová bašta a za ní stál nevelký dvoupatrový palác, který byl podskepen. V zadním vrchlolu trojdílného půdorysu stála další stavba s roubenou nástavbou. Bezvěžový hrad neměl žádný zdroj pitné vody, pro ní se chodilo skalní rozsedlinou dolů říčce Vrchlice.
Sion byl klasický produkt své doby, pohodlným soukromým sídlem zbohatlého husitského hejtmana. Přestože při jeho stavbě nehrály obranné prostředky hlavní roli, setkáváme se zde s jedním mimořádně pokročilým obranným prvkem. Je jím ona polookrouhlá bašta, dodatečným návozem upravená do podoby obezděného dělostřeleckého zemního objektu.Jedná se o nejstarší obranou stavbu tohoto druhu u nás, tím zajišťuje Sionu pevné místo ve vývoji fortifikační architektury.
Podle : Durdík Tomáš,Sušický Viktor - Zříceniny hradů, zámků a tvrzí Střední Čechy
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)