Nad Českou Kamenicí se tyčí na čedičovém vrchu zřícenina gotického šlechtického hradu  pocházející z 1. pol. 15. století. Plnil funkci nového správního centra rodu Vartenberků a vojenského opěrného bodu u České Kamenice. Hradu dodnes dominuje obvodové zdivo paláce. Hrad byl postaven nejspíše v letech 1427 - 1430 Zikmundem z Vartemberka. Nepřímé zmínky snad dokládají jeho existenci ve 40. letech 15. století. Přímá zmínka pak pochází až z roku 1476. V roce 1551 koupil Kamenici Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1515 Salhausenové. Od nich opět v roce 1535 přešla na Vartemberky, v jejichž držení zůstala do roku 1614. Již za Salhausenů však vzniklo nové sídlo ve městě a hrad byl opuštěn. V roce 1619 se uvádí jako pustý.



Na kuželovitém čedičovém kopci jihovýchodně od města Česká Kamenice zvaném Zámecký vrch jsou dodnes dochovány zbytky hradu v podobě dochovaného zdiva paláce stojícího na jižním okraji nevelké plošiny vrcholu. Na J, V a SV od paláce jsou v torzech dochovány i zbytky hradební zdi (z lomového čedičového kamene). Zbytky zdí paláce z lomového čedičového kamene se rozkládají na půdorysu nepravidelného obdélníka se zaoblenou hranou na východní straně. Dochovány jsou do výše dvou pater. Na nárožích jsou armatury z tesaných pískovcových kvádrů. Na severní straně, v levé části paláce se nachází vstup. Nad ním se nachází obdélníkový okenní otvor se segmentovým zaklenutím. Další okenní otvory ve tvaru obdélníku se nacházejí ve třech okenních osách v patře (z vnitřní strany paláce jsou všechna segmentově zaklenuta). Ve druhém patře při vrcholu koruny zdiva mezi druhým a třetím okenním otvorem (zleva doprava), v patře je umístěn třetí, menší s ostěním z pískovcových kvádrů. Pod trojicí okenních otvorů, v patře jsou dochovány tři štěrbinové střílny, dvě cca 1,70 m od paty zdiva a třetí nad střílnou napravo od vstupu.


Na severovýchodě od paláce dochováno torzo hradební zdi o délce cca 5 m. Jižní strana paláce je opět v patře členěna třemi okenními osami. První okenní otvor zleva (z vnější strany paláce) je půlkruhově zaklenut. Druhý a třetí mají pískovcová ostění s okosenými vnějšími hranami. Čtvrtý otvor ve výši patra je patrně pozůstatkem prévetu. Ve druhém patře je torzálně dochována rovněž trojice okenních otvorů. Při této jižní straně paláce se nachází zbytek hradební zdi o délce cca 9 m. Na západní (kratší) straně paláce jsou nad sebou v úrovni prvního a druhého patra dvě okenní osy s dvojicemi okenních otvorů s jednoduchými ostěními z pískovcových kvádrů. Pod oknem vlevo (z vnější strany paláce) ve druhém patře je vsazen pískovcový kámen s letopočtem 1889.


Na východní straně paláce je v patře zděný okenní otvor patrný z vnitřní strany paláce. Otvor se segmentovým záklenkem byl novodobě vyzděn z pálených cihel. Při východní straně je patrný zbytek hradební zdi o délce cca 9,9 m a výšce 2,5 – 3 m. Ve vnitřní prostoře paláce se nachází nově postavená (r. 1998) bedněná rozhledna ze dřeva (rozměr cca 4 x 4 m) se stanovou střechou s námětky, pokrytou dřevěným šindelem. Na jižní a východní straně je rozhledna přistavěna ke stávajícím zdem paláce. Na vnější straně je zdivo příčně vázáno (delší strany paláce) trojicí železných traverz tvaru I o délce 7,5 m a vzájemné vzdálenosti od sebe 3 m. První traverza se nachází v těsné blízkosti novodobé rozhledny.