Kadaňský hrad byl založen kolem poloviny 13. století v jisté souvislosti s městem. Detaily tohoto sepjetí jsou však nadále předmětem odborného zkoumání. Hrad již tehdy tvořil uzavřený komplex lehce obdélného půdorysu s obvodovou zástavbou. Oproti dnešku se však v jeho panoramatu výrazně uplatňovaly čtyři nárožní věže. Obytné prostory mezilehlých paláců snad propojoval arkádový ochoz, podobně jako na hradě v jihočeském Písku.


Hrad využívali č?eští panovníci ke svým občasným pobytům (Václav II. v letech 1287, 1295 a 1297, po něm Karel IV. v letech 1367 a 1374, podruhé i s Václavem IV.). Stal se také sídlem královského purkrabího, správního úředníka pro okolní oblast. Po většinu 15. a 16. století však areál převzali zástavní držitelé. Nejvýznamnějšími z nich byli páni Hasištejnští z Lobkovic, kteří po požáru roku 1498 hrad stavebně upravovali s přihlédnutím k nejnovějším směrům dobové architektury. Svědčí o tom nalezené fragmenty oken s draperiovými ostěními. Po nich se na hradě mezi let 1534 a 1547 objevili hrabata Šlikové, kteří dali hradní sály vybavit nákladně zdobenými kachlovými kamny s rodovým erbem.


Hrad v Kadani s dobře zachovanou gotickou dispozicí, včleněnou do městského obranného systému, je ve své podstatě čtyřkřídlou budovou nepravidelného půdorysu, sestávající z jádra o 2 patrech (paláce) a ostatních stavení, jež dohromady uzavírají střední nádvoří. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Hlavní budova má po požáru z r. 1811 úplně hladké průčelí.


V té době byly také zazděny původní pavlače a vznikly kryté chodby jižního a západního křídla. Již dnes víme, že ze 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu snad jen sklepy.


Ze západní čtverhranné věže jižní falce, jež se při požáru v r. 1498 zřítila, zůstala jen část východní zdi, zachovaná ve sklepě i se zřetelnými stopami toho, jak se její jižní část utrhla a sesula do údolí Ohře. Z východní části jižní falce zůstaly jen dvě čtvercové místnosti, část dvorní zdi až ke vstupu na schodiště a jižní zeď se zbytkem jihovýchodního nároží východní věže. Zajímavé je jistě tzv. vězení ve východní části paláce i další prostory.


Ze středověkých struktur Kadaňského hradu se však dochovalo jen torzo, jelikož během 17. století hrad zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Kasárenská přestavba ve 2. polovině 18. a částečně ještě v průběhu 19. století pak jeho tvář velmi pozměnila. V současnosti je hrad sídlem Městské knihovny, domova seniorů a expozic Městského muzea. V obřadní síni lze uspořádat svatbu a ve vinotéce zakoupit dobrý mok.