![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_4cf847b4-0cab-4ca5-aabc-b7910b2c0c41_26f778090a3b3690d84d2489e5ea8b7f_92d066bb1fba6b43804ee455587650ca.jpg)

Hlavní budova hradu v Myšenci byla orientovaná ve východo-západním směru a byla značně rozsáhlá. V jeho horním patře byly zřejmě honosné sály osvětlované velikými okny, v nichž byly asi původně kružby. Alespoň jeden ze sálů byl sklenutý. Na obvodu byla tato budova chráněna parkánovou hradbou. Z dochovaných snímků lze soudit, že hlavní patro veliké stavby myšeneckého hradu bylo utvářeno s náročností, která si asi nezadala s paláci královských hradů v Písku a na Zvíkově.

Pobyt krále Přemysla Otakara II. v Myšenci je doložen panovníkovou listinou z 25. ledna 1273, která zde byla vydána. Že byl Myšenec jedním z panovnických sídel, dokládá i zpráva prácheňských hejtmanů o Píseckých horách ze září 1685, v níž se ještě hovoří o někdejším královském „jagerhausu“ (tj. loveckém domě) ve vsi Myšenci. V Myšenci bylo i manství příslušné ke Zvíkovu a později k píseckému hradu.
.jpghrad.jpg)
Jak napovídá zmíněná zpráva z roku 1685, sloužil hrad v Myšenci jako lovecké sídlo. Nemůžeme v této souvislosti nevzpomenout na lovecké zámky císaře Friedricha II. z rodu Štaufů, s nímž spjatá dvorská kultura byla pro přemyslovské prostředí nepochybně jedním z důležitých inspiračních zdrojů.
.jpghrad.jpgsoupis.jpg)
Vznik hradu v Myšenci patrně souvisí s velkým stavebním dílem Přemysla Otakara II. v písecko-zvíkovské doméně. Přestože o jeho původní podobě víme dnes jen málo, je zřejmé, že šlo o jednu z nejzajímavějších staveb vypovídajících o rázu dvorské kultury a dvorského životního stylu v době Přemysla II.
Podle : Kuthan Jiří, Dílo knížat a králů z rodu Přemyslovců