Velvarská brána po přestavbě známá jako Nová brána. Brána stojí na severní straně města v dnešní Velvarské ulici a kdysi v ní byl byt věžného v čp.137. Původní průjezdní věž byla na své vnitřní straně otevřená. Byla zřejmě opravována ještě v pohusitském období. Nová, pozdně gotická brána byla vystavěna s využitím starší stavby v letech 1460-63. K dokončení výstavby vlastní věže mělo dojít podle letopočtu na bráně v roce 1461.


Při požáru v roce 1551 byla střecha věže zcela zničena a poškozena byla i vlastní věž. O tři roky později byla již obnovena, což dokládá pozlacení její makovice od malíře France. V mnohem menší míře bránu poškodil požár v roce 1599 a potom zásah blesku v roce 1612.  V roce 1795 byl z věže vyhořelé radnice na bránu přenesen zvon zvaný "na poplach". Tím se zvonilo i odsouzencům vedeným tudy na popraviště. Předbraní bylo zbořeno v roce 1824 a mnoho nechybělo ani ke zboření vlastní věže. Ta byla v roce 1868 opravena, dostala však novou nevhodnou omítkou. V roce 1967 byla ve věži zřízena muzejní expozice o fortifikaci města Slaného. Věž byla opravena v letech 1993-94. Dnes je přístupná pouze příležitostně.


Brána je pětipodlažní stavba vysoká 38 metrů. V přízemí se nachází valeně klenutý průjezd s venkovními hrotitými portály. Venkovní strana věže směrem ke klášteru je architektonicky bohatší, nad hlavní římsou je vytesán obdélný znak města. Níže se nachází šest cechovních znaků. Na levém rohu brány je kamenné torzo psa, poblíž hlavička vousáče, snad portrét stavitele brány. Oba rohy věže jsou zesíleny opěrnými pilíři.


Vnitřní průčelí věže hledící k náměstí je mimo čtyři okna nad sebou opatřena kamennou deskou s nápisem, že slánští konšelé Aleš Krejčí a Václav Novinka byli někdy v 15.století dozorci nad stavbou věže. V úrovni okna třetího patra jsou kamennné znaky se symbolem orlice a lva jako znaků Čech a Moravy.

Po prvního patra věže vede z boku vnitřní schodiště, vstup je bočním portálem. První až třetí patro je členěno na předsíň s úseky schodiště na severní straně a obytné místnosti na straně jižní. Ve druhém patře byla hlavní prostora pro hlásného. Nejvyšší podlaží nemá strop a je otevřeno do krovního prostoru. Před stojící vnitřní věží se nacházela původně vnější část brány. Tvořilo jí předbraní s cimbuřím a vstupní branou. Ta byla chráněna padacím mostem přes suchý příkop. Po pravé straně se ještě nacházela bašta.