Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.
Stavba hradu byla vybudována u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužila jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Stavba je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, které na venkovní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salónky. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.
Stavba hradu byla vybudována u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužila jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Letecký pohled
Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Janův hrad
Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Stavba je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, které na venkovní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salónky. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)
