Choceňská věž sloužila nejen jako opevnění, ale také jako středověké vězení, od 1619 i jako zvonice a až do roku 1700 zde měl byt městský hlásný, poté zde byl sklad střelného prachu. Roku 1781 byla původní užší báň nahrazena novou barokní širokou bání - cibulovitý tvar s lucernou. Původně, ještě v první polovině 19. století, u ní stávala brána a ještě jedna, nižší věž (podobně, jak se to zachovalo dodnes u Pražské brány), vnější brána zbourána r. 1808, menší boční věž i s hlavní bránou byly zbourány roku 1844, zůstala pouze Karaska.
Věž má tvar čtyřbokého hranolu, čtvercová základna má délku 9m, vysoká je (bez báně) 22m a má tři patra. Zdivo je tvořeno lámanou neomítnutou opukou a u základů je silné téměř 2 metry. Po stranách zdí zachovány pískovcové nárožníky, na západě poničený chrlič. V prvním patře zachován původní gotický vchod na druhou věž. Čtvrté patro, kolem něhož obíhal pavlán na dřevěných krakorcích je obořen. Pavlač je otevřená chodba, vysazená vně budovy na krakorcích, konzolách). Průchod v Choceňské věži byl zbudován 1939 - 1940.
Pražská brána ve Vysokém Mýtě je nejdochovanější částí opevnění města
Podle : TIC Vysoké Mýto
Fišera Zdeněk, Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku