Monumentální pozdně gotická kašna z tesaného pískovce stojí volně na ploše na Rejskově náměstí. Má tvar dvanáctibokého nízkého hranolu, jehož hrany zdůrazňují opěrné pilíře vrcholící fiálami. V plochách mezi nimi se uplatňují slepé kružby s různámi variacemi plaménkových motivů. Do každého pole je vepsán oslí oblouk, kytka na jeho vrcholu pak prorůstá jeho hlavní římsou.Původně snad byla nad kašnou ještě šestiboká střecha, atikové zábradlí a možná i sochami zdobené konzoly. Výstavbu financoval Jan Smíšek z Vrchovišť, majitel Hrádku. Stavba kašny se připisuje stavební huti Matyáše Rejska.
Ve středověku došlo v Kutné Hoře z důvodu intenzivní důlní činnosti k narušení spodních pramenů a město mělo problémy s dostatkem pitné vody. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí. Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890.
Kamenná kašna v Kutné Hoře
Ve středověku došlo v Kutné Hoře z důvodu intenzivní důlní činnosti k narušení spodních pramenů a město mělo problémy s dostatkem pitné vody. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí. Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890.
Podle : Kol., Architektura gotická
web města Kutná Hora
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
