Zřícenina hradu Louzek  je snadno dostupná po žluté turistické značce ze železniční zastávky Bujanov (cca 4 km), nebo z nedalekého městečka Kaplice (cca 6,5 km po modré turistické značce).Název hradu Louzek, neboli Lauseck pochází ze staroněmčiny a doslova znamená čihadlo. V blízkosti hradu vedla odpradávna zemská kupecká stezka z Horního Rakouska do Čech. Na ploše planiny před hradním areálem stával novověký čtverhranný hospodářský dvůr, dnes již zaniklý, na jehož stavbu byla pravděpodobně zřícenina hradu z velké části rozebrána.


Hrad Louzek, vystavěný pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století, měl chránit starou zemskou stezku. Zakladatel hradu je neznámý, poprvé se zde připomínají až v letech 1382–1423 páni z Maršovic (Jan a Hroch) patřící k rozrodu Vítkovců.V nejbližším okolí hradu, na zemské cestě, v lese nazývaném Kramář loupila a škodila v letech 1406 - 1409 tlupa rožmberských opovědníků pod vedením Matěje, řečeného Vůdce. Jejím členem byl i Jan Žižka z Trocnova.


Do psané historie jméno Louzku vstupuje až v roce 1421, kdy Oldřich z Rožmberka v dopise svému příbuznému Reinprechtovi z Wallsee zmiňuje věrnost Harachéře z Louzku, majitele hradu. Pravděpodobně se jednalo o Petra Harachéře z Louzku, který byl rožmberským purkrabím na Vítkově Hrádku. Tento rod, který se později domohl znamenitých důstojenství, pocházel z vesnice Hora nedaleko Rožmberku


.Po husitských válkách hrad Louzek posléze získal Jan Malovec z Malovic. V roce 1448 byl po Janově smrti Louzek s panstvím připojen k rožmberskému dominiu Nové Hrady a poté jako mnohé další hrady na Rožmberky získaných panstvích ponechán svému osudu.


V případě Louzku to názorně dokumentuje zpráva z roku 1460. 12. září tohoto roku Jan z Rožmberka uzavřel smlouvu s Bártou a jeho synem Křížem, jimž prodal za půl druhé kopy českých grošů ročního platu poplužní dvůr, “který kdysi patřil ke hradu Louzku”. Nejbližší hospodářské zázemí hradu bylo nepochybně možno prodat až po jeho zániku. Jako o pustém se o něm výslovně hovoří až roku 1541. V rámci popisu novohradského panství je tehdy uveden “Laužek zámek pustý a při něm dvuor Laužek, jinak Skurovice”.


Dispozice hradu na ostrožně nad řekou Malší byla dvojdílná. Opevnění předhradí tvořil příkop a val, po vnitřní zástavbě se nedochovaly žádné stopy. Hradní jádro bylo z nejohroženější strany  chráněno dvěma masivními valy a příkopy. V čele hradního jádra stála na koso obdélná obytná věž, k níž na jižní straně přiléhala brána. V jihozápadním cípu jádra na nejchráněnějším místě stál palác, který v sobě obsahoval i roubenou komoru (místnost obloženou dřevem sloužící jako tepelná izolace). Později byla přistavěna ještě severní a jižní palácové křídla.

Dnes zde návštěvník nalezne příkopy, valy, zříceniny věže, brány a menší střepy po obytných budovách. Areál zříceniny je volně přístupný.