Kostel Nanebevzetí Panny Marie je první sakrální stavba v Benátkách nad Jizerou

Na místě současného kostela Nanebevzetí Panny Marie stávala první sakrální stavba na katastru dnešních Benátek. První písemná zmínka o něm je z roku 1354, ale doba jeho vzniku je mnohem dřívější, pravděpodobně existoval už ve 13. století. Až do husitských válek byl kostelem farním, zdejší fara však zanikla a kostel byl připojen jako filiální k faře novobenátecké. Snad to byla původní kostelní stavba ze 13. či 14. století, která přežila jak husitské války, tak i dobu války třicetileté. Tento kostel byl postaven z dřevěných trámů na kamenné podezdívce, střecha byla kryta šindelem. Dlouhodobě neudržovaná stavba postupně chátrala, až se v roce 1761 zřítila.



Pod návrším ve Starých Benátkách, osadě ulicového typu podél státní silnice do Mladé Boleslavi, na hřbitově obklopeném zdí s branou, na níž stojí sochy světců z 3.čtvrti 18.století stojí rokokový kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v  letech 1761—64. Kostel je  jednolodní, obdélný se zaoblenými rohy, v  průčelí s  hranolovou věží a pravoúhlým presbytářem, zakončeným nikou a se sakristií po jižní straně. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut plackou.


Hlavní oltář je  rokokokový rámový z roku 1765 s novým obrazem neseným anděly a se sochami sv. Floriána a Šebestiána. Boční oltáře jsou rámové, bílé, vlevo je oltář Nejsvětější  Trojice se sochami sv. Rozálie, Alžběty, vpravo sv. Markéty a sv.Vojtěcha ve slohu Ignáce Františka Platzera. Klasicistní kazatelna je  z konce 18. století, rokoková křížová cesta je soudobá. Za kostelem na hřbitově je rokoková márnice, okosená, s mansardovou střechou, plochostropá. Náhrobek Václava Klofáče je klasicistní z roku 1844 od Jos. Maxe. Před hřbitovem stojí rokoková  socha sv. Antonína  ze 3.čtvrtiny 18.století.