Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově v okrese Litoměřice je barokní sakrální stavbou stojící na rozlehlé obdélné návsi. Kostel postaven na základech staršího gotického kostela, připomínaného v roce 1366, postaven v letech 1745-47. V první polovině 15. století věnovaly premonstrátky z doksanského kláštera kostelu sochu Panny Marie s dítětem a malými prosebníky, která se postupem let stala ústředním předmětem lidové úcty.


Kostel byl v letech 1745 – 1747  výrazně přestavěn do dnešní podoby (ze starší stavby mohla hypoteticky zůstat věž a část lodi); z této doby pochází prakticky všechny klenby, otvory a zřejmě i krovy; v roce 1900 upraven západní portál věže (v té souvislosti asi zazděno okénko 1. patra věže) a realizovány dílčí opravy. V řešení některých prvků (dispozice, členění interiéru, klenby) vykazuje kostel podobnost s kostelem sv. Miluláše v Dobřanech.


Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí blíže jádru obce a téměř v jejím nejvýše položeném místě; usazen na vodorovnou, v bezprostředním okolí zatravněnou a neohrazenou plochu, v blízkosti několik vzrostlých stromů. Kostel je orientovaná jednolodní stavba s věží v ose západního průčelí. Exteriér je nečleněný, pouze na nárožích osazený prostými lisenami. Okna jsou v plochých štukovým šambránách se segmentovými záklenky. Osová věž v průčelí má zdivo smíšené, etáže rámovány lisenovými rámy, v horní jsou pak sdružená okénka s půlkruhovými záklenky (špalety i záklenky vyzděny z cihel). Hlavní vstup opatřen pseudobarokním kamenným portálem z doby kolem roku 1900, tři boční portály jsou jednoduché, barokní. Západní rohy lodi okoseny, pročleněny oválnými okénky na šneková schodiště ku kruchtě. Po stranách prvního pole presbytáře symetricky řešeny dvouetážové přístavby, vytvářející iluzi příčné lodi (v přízemí zde sakristie a depozitář, v patře oratoře). Patro přístavků bylo využito k výstavbě oratoře. Střecha valbová, krytá bobrovkami, věž má barokní cibulovou báň pokrytou plechem.


Na hlavním oltáři, který je pseudobarokní je umístěna socha Panny Marie s Ježíškem z 1.poloviny 15.století, vysoká 1,20 m, vyřezaná ze dřeva, silně prohnutá v boku a u nohou má dva prosebníky. Renesanční kazatelna pocházející ze 16.století je kamenná na pilířku s korinthskou hlavicí, řečniště do sestrojené šestihranu, v jeho výplních je reliéf Matky Boží s dítětem, reliéf sv. Jiřího na koni zápasícího s drakem a hazmburský znak. Ve dvou ostatních jsou stylizované kytice.