![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_19ed59b8-f8cf-49d9-acb8-6fae26f1a345_4250fbea5ad9c044763143523c5f4ffb_6b9ee443388388591e2e0e8a31875aa7.jpg)

Kostel je trojlodní pozdně gotická bazilika s pětiboce uzavřeným presbytářem s původní obdélnou sakristií po jižní straně a s nově (r. 1908) přistaveno v gotic. obdél. sakristií (s oratoří v patře) po severní straně; před západním průčelím je mohutná hranolová věž s průjezdem v přízemí a novogotic. zděnou špicí, po bocích otevřenou předsín s třemi gotic. arkádami, jižní datovaná 1499 a obnov. roku 1908; severní ve zříceninách.

Na presbytáři jsou vysoké opěráky, v závěru vysoká hrot. okna (ve vých. stěně pozdně barokní portál dat. 1789), v boč. stěnách užší okna. Okna vesměs s pozdně gotic. kružbam iz poloviny 16. stol. V jižní předsíni profil. gotic. portál kol roku 1360 (obdobný portál je v sev. stěně lodi). Hlavní západní,rovněž profilovaný portál asi ze 70. let 14. stol., v předsíni věže, sklenuté žebrovým gotic. křížem; nad portálem dřev. socha sedící Madony asi ze 17. stol., gotizující. Ve východní stěně staré (již.) sakristie přetínaný pozdně gotic.sedlový portál kol r. 1500.

Trojlodí rozděleno poměrně nízkými arkádami, i s presbytářem zaklenuto kříž. žebr. klenbami, závěr sklenut paprsčitě; žebra v presbytáři na dlouhých oblých příporách, spadajících až k zemi (patrně pův. z třetí čtvrtiny 14. stol.), žebra střední lodi na konzolách ve tvaru pozdně gotic. masek, žebra boč. lodí sbíhají do zdi bez konzol. Na jižní straně presbytáře pozdně gotic. segment. sedile. V severní lodi gotic. liché arkády, v nichž jsou malov. apoštolové a světci, pův. asi ze 16. stol.či starší, dnes přemalované. Pozdně gotic.kruchta z pol. 16. stol, v boč. lodích jednopatrová, ve střední lodi dvoupatrová, podklenutá ve střední lodi mohutným půlkruh. obloukem, v obou boč. lodích hrot.oblouky s kříž. žebrovými klenbami; první patro kruchty, s parapetem zdob.čtyřlistý, otevřeno do lodi loggií s arkádami ve tvaru oslích hřbetů zábradlí druhého patra kruchty zdobeno panelovými kružbami. Již. sakristie sklen. dvěma poli kříž. žebr. klenby, v sev. stěně zazděn pův. pravoúhlý portál z presbytáře, pozdně gotic., kol pol. 16. stol, v záp. stěně zazděn vstup do již. lodi.

Zařízení kostela většinou raně barokní, z doby kol roku 1670. Hlavní oltář z roku 1663, portálový, sloupový, s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a sochami sv. Petra a Pavla, v nástavci obraz Božího oka mezi sochami andělů, nejvýše socha arch. Michaela; pravý boční oltář sv. Kříže raně barokní, z roku 1675, portálový, s obrazem Krucifixu a duší v očistci, sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína Paduánského a Františka Seraf., v nástavci obraz Nejsvětější Trojice a andílci; levý boční oltář , původně Panny Marie Utěšitelky, zv.též andělíčkový, dle fotografie bohatá rozvilinová řezba z 80. let 17. stol., poškoz. bombardováním roku 1945, restaurován a nevrácen, z něho je obraz Assumpty, barokní kopie pozdně gotic. originálu — ulož. na kruchtě františkánského klášter. kostela; na jeho místě dnes obraz Ukřižování v raně barokním rámu z doby před rokem 1700, po stranách sochy sv.Jana Evangelisty a Panny Marie raně barokní, z 2. pol. 17. stol.
Kazatelna raně barokní, kol roku 1670, se soškami evangelistůa Krista; vedle je obraz Panny Marie Pomocné, raně barokní, z druhé pol. 17. stol., přenesen ze zrušeného kostela sv. Volfganga. Na pilířích v presbytáři i lodi raně barok. sochy českých patronů (vznikly do r. 1692) od J. Brokof a (směrem od presbytáře): sv.Václav, Vít, Zikmund, Vojtěch, Norbert, Prokop, Ludmila, Josef, Ivan a Jan Nepomucký; v podkruchtí zpovědnice,na nichž krásně řezané sochy Piety po r. 1700 a sv. Jana Nepomuckého kol r. 1730. Kamenná křtitelnice je z roku 1782 se součas. víkem a soškami křtu Kristova; varhany s rokok. dekorací kol r. 1750, nad nimi pozdně gotic. soška Madony kol r. 1490. V severní lodi dva renesanční mramorové epitafy: Seb.Meysnera a Jana Seb. Wudickera z Hohensteinnua jeho dcery Mariany z r. 1596, s reliéfem rodiny, klečící pod křížem, v horní části reliéf Vzkříšení Lazara; druhý z r. 1605, obdobný, s reliéfem klečící rodiny a Nanebevstoupení Páně. V sakristii je obraz Kůry andělské od Botgera z roku 1936.
Podle : Kol.,Umělecké památky Čech T/Ž, svazek čtvrtý