Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tachově vznikl za vlády Karla IV.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tachově je gotická trojlodní stavba s věží v průčelí, vznikla za vlády Karla IV.  v 60. -70. letech 14.století, poškozena byla požárem roku 1492 a obnovena pozdněgoticky roku 1499. Kostel byl zkrášlen a ozdoben v letech 1554—55; v roce 1558 vyhořel spolu s městem, v letech 1559-60 obnoven pozdně goticky zedníkem Erhartem; znovu obnoven roku 1678, v letech 1785- 87 (zedníci A. Brandner, T. Kinast a Fleissner); dále byl kostel regotizován v letech 1904-08 podle projektu A. Cechnera staviteli Fr. Brandnerem a inž. Haubnerem; roku 1945 poškozena severní loď a předsíň bombardováním; loď obnovena, předsíň zůstala ve zříceninách; roku 1963 shořela střecha.

Půdorys kostela

Kostel je trojlodní pozdně gotická bazilika s pětiboce uzavřeným  presbytářem s původní obdélnou sakristií po jižní straně a s nově (r. 1908) přistaveno v gotic. obdél. sakristií (s oratoří v patře) po severní straně; před západním průčelím je mohutná hranolová věž s průjezdem v přízemí a novogotic. zděnou špicí, po bocích otevřenou předsín s třemi gotic. arkádami, jižní datovaná 1499 a obnov. roku 1908; severní ve zříceninách.

Loď kostela

Na presbytáři jsou vysoké opěráky, v závěru vysoká hrot. okna (ve vých. stěně pozdně barokní portál dat. 1789), v boč. stěnách užší okna. Okna vesměs s pozdně gotic. kružbam iz poloviny 16. stol. V jižní předsíni profil. gotic. portál kol roku 1360 (obdobný portál je v sev. stěně lodi). Hlavní západní,rovněž profilovaný portál asi ze 70. let 14. stol., v předsíni věže, sklenuté žebrovým gotic. křížem; nad portálem dřev. socha sedící Madony asi ze 17. stol., gotizující. Ve východní stěně staré (již.) sakristie přetínaný pozdně gotic.sedlový portál kol r. 1500.

Presbytář kostela

Trojlodí rozděleno poměrně nízkými arkádami, i s presbytářem zaklenuto kříž. žebr. klenbami, závěr sklenut paprsčitě; žebra v presbytáři na dlouhých oblých příporách, spadajících až k zemi (patrně pův. z třetí čtvrtiny 14. stol.), žebra střední lodi na konzolách ve tvaru pozdně gotic. masek, žebra boč. lodí sbíhají do zdi bez konzol. Na jižní straně presbytáře pozdně gotic. segment. sedile. V severní lodi gotic. liché arkády, v nichž jsou malov. apoštolové a světci, pův. asi ze 16. stol.či starší, dnes přemalované. Pozdně gotic.kruchta z pol. 16. stol, v boč. lodích jednopatrová, ve střední lodi dvoupatrová, podklenutá ve střední lodi mohutným půlkruh. obloukem, v obou boč. lodích hrot.oblouky s kříž. žebrovými klenbami; první patro kruchty, s parapetem zdob.čtyřlistý, otevřeno do lodi loggií s arkádami ve tvaru oslích hřbetů zábradlí druhého patra kruchty zdobeno panelovými kružbami. Již. sakristie sklen. dvěma poli kříž. žebr. klenby, v sev. stěně zazděn pův. pravoúhlý portál z presbytáře, pozdně gotic., kol pol. 16. stol, v záp. stěně zazděn vstup do již. lodi.

Interiér kostela

Zařízení kostela většinou raně barokní, z doby kol roku 1670. Hlavní oltář z roku 1663, portálový, sloupový, s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a sochami sv. Petra a Pavla, v nástavci obraz Božího oka mezi sochami andělů, nejvýše socha arch. Michaela; pravý boční oltář sv. Kříže raně barokní, z roku 1675, portálový, s obrazem Krucifixu a duší v očistci, sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína Paduánského a Františka Seraf., v nástavci obraz Nejsvětější Trojice a andílci; levý boční oltář , původně Panny Marie Utěšitelky, zv.též andělíčkový, dle fotografie bohatá rozvilinová řezba z 80. let 17. stol., poškoz. bombardováním roku 1945, restaurován a nevrácen, z něho je obraz Assumpty, barokní kopie pozdně gotic. originálu — ulož. na kruchtě františkánského klášter. kostela; na jeho místě dnes obraz Ukřižování v raně barokním rámu z doby před rokem 1700, po stranách sochy sv.Jana Evangelisty a Panny Marie raně barokní, z 2. pol. 17. stol.

Kazatelna raně barokní, kol roku 1670, se soškami evangelistůa Krista; vedle je obraz Panny Marie Pomocné, raně barokní, z druhé pol. 17. stol., přenesen ze zrušeného kostela sv. Volfganga. Na pilířích v presbytáři i lodi raně barok. sochy českých patronů (vznikly do  r. 1692) od J. Brokof a (směrem od presbytáře): sv.Václav, Vít, Zikmund, Vojtěch, Norbert, Prokop, Ludmila, Josef, Ivan a Jan Nepomucký; v podkruchtí zpovědnice,na nichž krásně řezané sochy Piety po r. 1700 a sv. Jana Nepomuckého kol r. 1730. Kamenná křtitelnice je  z roku 1782 se součas. víkem a soškami křtu Kristova; varhany s rokok. dekorací kol r. 1750, nad nimi pozdně gotic. soška Madony kol r. 1490. V severní lodi dva renesanční mramorové epitafy: Seb.Meysnera a Jana Seb. Wudickera z Hohensteinnua jeho dcery Mariany z r. 1596, s reliéfem rodiny, klečící pod křížem, v horní části reliéf Vzkříšení Lazara; druhý z r. 1605, obdobný, s reliéfem klečící rodiny a Nanebevstoupení Páně. V sakristii je obraz Kůry andělské od Botgera z roku 1936.


Podle : Kol.,Umělecké památky Čech T/Ž, svazek čtvrtý

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)