Původně gotický kostel Narození Panny Marie, připomínaný roku 1384, je další starobylou stavbou Kravař. Přežil požár roku 1646, byl znovu obnoven roku 1650. Jeho dnešní vzhled nese stopy barokních úprav z let 1744-1749, které však byly zjednodušeny při opravách po druhém největším požáru Kravař roku 1860.
Jednolodní barokní prostor má zaoblená nároží a stěny členěné pilastry. V západní části zdobí chrám rokoková kruchta s dřevořezbami spočívající na dvou sloupcích. Její varhanní stroj pochází od mistra J. J. Wohla z roku 1748. Oratoře jsou neseny segmentovými oblouky. Zařízení je částečně raně barokní, z části z druhé poloviny 18.století. Původní oltářní obraz Panny Marie je v presbytáři, na hlavním oltáři je nyní obraz Panny Marie Pasovské se sochami sv. Jana Křtitele, sv.Josefa a raně barokními sochami proroků od drážďanského dvorního malíře Benedikta Kerna. Kazatelna s reliéfy evangelistů je rokoková.
Zajímavá je také venkovní hřbitovní kaple Panny Marie Pomocné s kamennou kazatelnou z roku 1750, kterou naleznete při procházce v dolní části hřbitova za kostelem. Socha Piety před vchodem do kostela Narození Panny Marie z roku 1796 byla ke kostelu přenesena a restaurována v roce 1967. Dle ne zcela věrohodné zprávy stávala na hřbitovní bráně, odkud byla přemístěna do Vísky k cestě do Sezímek poblíž Bobřího potoka. Na pilíři jsou monogramy „IHS“ a „MARIA“ a „I 1867 St“, připomínající opravu Ignácem Stöbrichem v roce 1867.
Sochu svatého Františka Xaverského stojící před vchodem do kostela Narození Panny Marie nechala zhotovit v roce 1847 městská obec jako připomínku zažehnání požáru, který vypukl na náměstí v Kravařích 3. prosince roku 1844. Socha byla na náměstí také původně umístěna. Vzhledem k jejímu značnému poškození byla v roce 1873 renovována a přenesena do výklenku v předsíni kostela Narození Panny Marie. Poté byla postavena před kostel, kde ji můžeme spatřit dodnes. Na jejím pilíři je německý nápis z Matoušova evangelia v překladu znamenající: „Co by člověku pomohlo, kdyby celý svět získal, na své duši však škodu utrpěl“.
Vstupní portál
Jednolodní barokní prostor má zaoblená nároží a stěny členěné pilastry. V západní části zdobí chrám rokoková kruchta s dřevořezbami spočívající na dvou sloupcích. Její varhanní stroj pochází od mistra J. J. Wohla z roku 1748. Oratoře jsou neseny segmentovými oblouky. Zařízení je částečně raně barokní, z části z druhé poloviny 18.století. Původní oltářní obraz Panny Marie je v presbytáři, na hlavním oltáři je nyní obraz Panny Marie Pasovské se sochami sv. Jana Křtitele, sv.Josefa a raně barokními sochami proroků od drážďanského dvorního malíře Benedikta Kerna. Kazatelna s reliéfy evangelistů je rokoková.
Jižní fasáda
Zajímavá je také venkovní hřbitovní kaple Panny Marie Pomocné s kamennou kazatelnou z roku 1750, kterou naleznete při procházce v dolní části hřbitova za kostelem. Socha Piety před vchodem do kostela Narození Panny Marie z roku 1796 byla ke kostelu přenesena a restaurována v roce 1967. Dle ne zcela věrohodné zprávy stávala na hřbitovní bráně, odkud byla přemístěna do Vísky k cestě do Sezímek poblíž Bobřího potoka. Na pilíři jsou monogramy „IHS“ a „MARIA“ a „I 1867 St“, připomínající opravu Ignácem Stöbrichem v roce 1867.
Interiér kostela
Sochu svatého Františka Xaverského stojící před vchodem do kostela Narození Panny Marie nechala zhotovit v roce 1847 městská obec jako připomínku zažehnání požáru, který vypukl na náměstí v Kravařích 3. prosince roku 1844. Socha byla na náměstí také původně umístěna. Vzhledem k jejímu značnému poškození byla v roce 1873 renovována a přenesena do výklenku v předsíni kostela Narození Panny Marie. Poté byla postavena před kostel, kde ji můžeme spatřit dodnes. Na jejím pilíři je německý nápis z Matoušova evangelia v překladu znamenající: „Co by člověku pomohlo, kdyby celý svět získal, na své duši však škodu utrpěl“.
Podle webu města Kravaře
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv,město Kravaře)
Email
Tisk
