Původní kostel se stal sakristií nového, raněgotického kostela z konce 13. století. Kostel je obdélný, jednolodní s pravoúhlým presbytářem, s obdélnnou sakristií a s nesymetrickou protáhlou apsidou. Hranolová věž stojí po severní straně se sdruženými okénky ve 3. patře, je ukončená vysokou jehlancovou střechou.
Věž ale nebyla původně u kostela zamýšlena, nejprve bylo započato se stavbou severní boční kaple (zazděný portál z lodi). Až po dodatečném rozhodnutí kolem roku 1300 o jejím zvýšení až do dnešní podoby musely být její stěny v přízemí podepřeny mohutným opěrákem v severozápadním nároží.
Fasády jsou hladké, okna hrotitá profilovaná, s hlubokou špaletou, jižní vstupní portál je hrotitý. Východní okno apsidy je románské, archaické, se stlačeným obloukem.
V lodi je dřevěný strop a dřevěná kruchta z roku 1722, presbytář sklenut křížovou klenbou s klínovitými žebry. Do sakristie vede hrotitý. portál. Obdélná sakristie je zaklenuta valeně, nesymetrická apsida je sklenuta konchou, pod níž je románské okénko.
Hlavní oltář je raně barokní z roku 1648, portálový, sloupový, s boltcovou ornamentikou a původními obrazy Navštívení Panny Mariea a Nejsvětější Trojice od kutnohorského malíře Václava Polického z roku 1740 a barokní kazatelna z roku 1700.
Na kruchtě jsou varhany neznámého stáří, přenesené sem v roce 1893 z kostela v Suchdole. Heraldický náhrobník Marie Maternové z Květné je z roku 1624.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech T/Ž, 4.svazek
Vaněk V., Kibic K., Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku