Bývalý klášterů františkánů s kostelem sv. Františka z Assisi byl postaven v 1etech 1651—55 na náklad Maxmiliána z Valdštejna, rozšířen v 1eteh 1684—85 o severovýchodní křídlo, byl poničen požárem roku 1707, přestavěn poté stavitelem T.V. Raimundem za účasti mladoboleslavského kameníka M. Khiitzingera a znovu obnoven v 1etech 1822—24 po požáru roku 1803.


Kostel zevně empírově přestavěn v 1etech 1822—24 je nárožní, jednolodní, obdélný, zpevněný opěráky, hladký, s polokruhově uzavřeným presbytářem, k němuž v ose přiléhá hranolová pseudorománská věž z roku 1842.


Hlavní průčelí do náměstí s rizalitem je  dvoupatrové, dole členěné toskánskými pilastry a kladím, v patře lizénami a lunetami oknem, zakončené volutovým štítem. Vstupní portál je barokní z roku 1707, nad ním je nika, v níž je socha sv. Františka Serafinského a znak Valdštejnů. Na presbytáři jsou lunetová okna.


Vnitřek kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami a členěn pilastry.  Zařízení kostela je  barokní z 1et 1707—10. Hlavní oltář je z roku 1708, barokní, portálový, sloupový, s kopií Correggiova obrazu Narození Krista a sochami sv. Kateřiny a Barbory; oltářní obrazy sv. Františka a Narození Páně od J. Hertla, obraz sv. Linharta od J. Mistera z roku 1798.


Sochy sv. Jana Křtitele a sv. Václava na kruchtě od P.Rožáta z Mnichova Hradiště z 1et 1708-11. Kazatelna je rokoková, z konce 18. století.

Klášter je z 1et 1651—55, je to prosté jednopatrové čtyřkřídlé stavení vedle kostela, upravené v 1. polovině 19. století, se severovýchodním křídlem přistaveným koncem 17. století a s ambitem okolo rajského dvora.  V ambitu je zbytek cyklu barokních lunetových obrazů od J. J. Hertla s výjevy františkánské regule z roku 1718.