Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi v okrese Louny stojí uprostřed obce na nevysokém návrší. Kostel má krátkou loď a výraznou hranolovou věž z opuky v západním průčelí, jsou to nejstarší  románské  části kostela z doby okolo let 1220–1230.  Později byl upraven goticky a barokně. Přízemí věže je sklenuté valenou klenbou a v prvním patře se nachází zazděný portál. Fasáda lodi je ukončena obloučkovým vlysem. Na jižní straně do ní vede románský a ze severu gotický portál.


Fasáda hranolové mohutné věže je členěna zdobnými okny a také odlišnou barevnou skladbou kamene. Od severu do prvního patra věže vede dnes již zazděný vstup na tribunu, otevřenou širokým obloukem do lodi kostela. V severním sousedství kostela můžeme očekávat sídlo pánů vsi, po níž se připomíná až v roce 1295 jistý Smil.


V západní části lodi stojí barokní kruchta na dvou pilířích. Na loď navazuje gotický polygonální presbytář s odstupňovanými opěráky. Na severní straně se k němu připojuje barokní sakristie a předsíň s hřebínkovou klenbou k lodi na jihu. Presbytář zaklenutý žebrovou klenbou na konzolách od lodi odděluje lomený vítězný oblouk. Portál na severní straně vede do sakristie.


Vnitřní vybavení kostela tvoří oltář z doby okolo roku 1700 s obrazem Stětí svatého Jana Křtitele, menší oltář svaté Anny a kamenná křtitelnice s rokajovým ornamentem ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Ze stejné doby pochází také kazatelna se sochou Dobrého pastýře. Interiér zdobí nástěnné malby. Na stropě lodi to jsou obrazy stětí svatého Jana Křtitele a Kázání svatého Jana Křtitele na poušti. Na stropě v podkruchtí je namalován obraz Kristus vyhání penězoměnce z chrámu a na její poprsnici jsou obrazy čtyř církevních Otců. Klenbu presbytáře zdobí Křest Kristův, čtyři evangelisté a Bůh Otec s anděli.


Uvnitř kostela se nacházejí také náhrobníky Václava Vřesovického z roku 1585, Wolfa Senfelda z roku 1575 a kněze Bohuše z roku 1612. Další, většinou poškozené, náhrobníky jsou zasazené do vnější zdi.


Libčeveský kostel s emporou a s věží prostoupenou symbolickými prvky vytváří tak  dominantní prvek vsi, ukazující sakrální a mocenské ovládnutí dané lokality příslušníky nižší šlechty.