Obec Kvášňovice v okrese Klatovy byla založena řádem cisterciáků ve 12. století. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1364, avšak nejstarší stavbou je kostel sv. Bartoloměje postavený již kolem roku 1240. Kostel sv. Bartoloměje postavený v pozdně románském slohu je největší dominantou obce. Nejhodnotnějším stavebním článkem kostela je románský portál z doby kolem roku 1240, stavebně spadající do okruhu tzv. burgundské gotiky. Portál je půlkruhový s pravoúhle ustupujícím ostěním. Je opatřen tympanonem zdobeným reliéfem s obloučkovým vlysem. Je zaznamenáno jen několik málo jemu podobných.Po roce 1400 došlo ke gotizování presbytáře. Barokní úpravy kostela vznikly mezi lety 1751 – 1768.


Nejstarší část stavby je kladena do 1. pol. 13. stol. Patří sem obvodové zdivo lodi s jižním portálem. Okna, která měla asi půlkruhový záklenek, zanikla při pozdějších úpravách (část jednoho z nich přiznaná na S fasádě). Půdorysnou podobu presbytáře neznáme. Současně s lodí postavena věž. Původní zdivo dosahuje patrně až k nepravidelnému ústupku ve zvonovém patře. Problém pro zařazení věže do 13. stol. představují pravoúhlá okénka s okoseným ostěním, která časově patří až do 14. nebo 15. stol. Špalety oken se ale jeví autentické se zdivem včetně záklenků. V úvahu tedy připadá možnost dodatečného osazení, vyloučíme-li pozdější vznik celé věže. Ve 3. patře byla stejná okna i na zbývajících stranách (část boků špalet se zachovala). Soudobá se zdivem je nika vstupu z věže na kruchtu. Úroveň podlahy 2. a 3. patra byla jiná - viz odřezané stropní trámy. Spodní partie západního štítu vystavěny společně s věží.


Někdy v 1. pol. 14. stol. vznikl dnešní presbytář s žebrovou klenbou a okny; také vítězný oblouk a zřejmě okna lodi (viz. odkrytá část špalety na J straně); sanktuář nejspíše původní. Do 14. nebo 15. stol. patří výše zmíněná ostění dvou oken věže. Archaický ráz má zvonová stolice, kterou podepírala rámová konstrukce (viz zbytky volných zářezů v průvlacích). Vznik snad už v 16. stol. Sakristie měla být dle literatury postavena v r. 1748 (soudobá klenba, portály a okna). Další barokní úpravy měly být provedeny v l. 1751-68. Patří sem asi kruchta, okna a portál lodi, vstup do věže a snad horní partie posledního podlaží věže s okny (J, S a Z). Kdy došlo k opravě stropů ve věži není známo. Podnětem k tomuto zásahu mohl být požár, jehož stopy jsou v int. patrné. Poslední výrazné zásahy provedeny v l. 1985-6. Nad lodí, presbytářem a věží vztyčeny nové strmější krovy a opraveny fasády. V l. 1991-2 oprava int., provedena nová klenba v lodi (asi podle původní) a opraveny omítky. Dílčí úpravy realizovány ještě ve druhé polovině 90. l. (nová podlaha v lodi, strop nad 1. patrem věže). K rozšíření hřbitova došlo v 1. pol. 19. stol., kdy byla postavena i hrobka a márnice. Západní brány snad z 19. stol.

Hlavní oltář s vyobrazením sv. Bartoloměje pochází z roku 1797. Na postranních oltářích jsou obrazy s Ecce Homo a Paní Marii Sušickou. Důležitost farnosti dokazují nejen hroby Ferdinanda Karla z Riesenberka a Petra Oseleckého z Oselce a Dlouhé vsi, ale i šest náhrobků rodu Dlouhoveských a Švihovských.