Loď kostela je zaklenuta dvěma poli původní křížové klenby, třetí pole je nad chórem a apsida je zaklenuta konchou. Barokní úprava vnitřku pohltila původní tvary říms, na které dosedaly klenby a původní západní tribunu, kterou nahradila barokní kruchta. Po požáru v roce 1620 byl kostel barokně upravován, byla rozšířena okna v lodi, upravena byla jižní věž ve své horní části a zazděna původní okna do lodi.
Nynější podobu získal kostel během přestavby v letech 1745 -1750, kdy byly přistaveny dva obdélníkové přístavky do koutů mezi věže a loď, byl zazděn vchod na jižní straně a upravena západní stěna se štítem s novým vchodem, nad nímž byl umístěn znak patronů zdejšího kostela, Františka Václava hraběte z Vrtby a jeho ženy Marie Anny z Klenové.
Vnitřní zařízení kostela pochází z let poslední přestavby, románská tribuna byla nahrazena barokní kruchtou, byl zbudován nynější vchod do krypty a po stranách byla postavena dvě schodiště,jimiž se vsupuje na chór. Výzdobu kostela provedl plzeňský sochař a řezbář Lazar Widmann plastikami z lipového břeva ve stylu barokní gotiky.
Na hlavním oltáři je obraz sv.Havla od plzeňského malíře Václava Luxe z riku 1750a severní stranu zdobí sousoší sv.Liboria a klečícího kajícníka, který by měl být Widmannovým autoportrétem. Na protější straně je sousočí sv.Jana Nepomuckého s žebrákem, který má podobu Widmanova pomocníka Daniela Piláta z Poříčí.
Na jižní straně se nalézá oltář sv.Anny a po jeho stranách jsou sochy sv.Donáta a sv.Theodora. Na severní straně je oltář Pražského Jezulátka s plastikami sv.Františka z Assisi a sv.Kajetána.
Kazatelna je ozdobena třemi plastickými reliéfy, naproti kazatelně je oratoř se znaky patronů kostela.
Podle : Merhautová Anežka, Raně středověká architektura v Čechách
Tywoniak Jiří, Historické památky okresu Benešov I.díl
Podlaha Antonín,Soupis památek v politické okresu benešovském
Kol., Umělecké památky Čech P/Š 3.díl
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)