Na prostranné návsi uprostřed obce Čečelice stojí kostel, který je zasvěcen sv. Havlu. Vznikl pravděpodobně na konci 12. nebo na začátku 13. století jako románská jednolodní tribunová stavba s východní půválcovitou apsidou a západní hranolovou věží, postavenou doksanskou stavební hutí. V gotickém období byl kostel rozšířen a to přístavbou polygonálně uzavřené kaple po severní straně lodi. Při barokizaci kostela v 1. čtvrtině 18. století byla ubourána románská apsida, gotická boční kaple přeměněna na presbytář (se stejnou podobou jako v kostele sv. Jiří v Praze na Hradčanech) a loď rozšířena jižním směrem. Tím se změnila také orientace hlavní osy kostela. Přestavba probíhala v letech 1694 - 1711 arch. M.A.Canevallem. Dnešní členění vnějších stěn kostela je barokní, s výjimkou věže, na níž byla barokní omítka nahrazena novější, bez charakteristických barokních plastických článků.


Hlavní oltář je portálový (zdobený), raně barokní ze 17. století. Levý boční oltář sv. Šebestiána pochází z doby kolem roku 1700, s velkolistým akantem (motiv starořeckých sloupů, stylizujících listy akantu = subtropické rostliny). Protější oltář sv. Rocha je z doby kolem roku 1700, akant se stuhou. Oltář sv. Jana Nepomuckého je raně barokní z 2. poloviny 17. století s barokní sochou sv. Janan Nepomuckého z 18. století. Oltář Piety (zobrazení biblické Marie s ukřižovaným Kristem) se sochou Piety uprostřed a dvou andělů ze 3. čtvrtletí 18. století. Kazatelna pochází z 2. poloviny 17. století a je zdobena boltcovým ornamentem. Na hlavním oltáři je obraz sv. Havla.


V podlaze chrámu je náhrobní kámen se znakem Smrčků z Mnichu a ze Žemberka (na Žatecku - záp. Čechy) s podobiznou Václava Smrčky z Mnichu s tímto nápisem: "Léta 1619 v pátek przed nedieli adwentní umrzela pani Maria Smrczkowa rozena sslechtieczna ze Zeberku a tuto gegi tielo w tomto sklipku pohrzbeno gsouc odpocziwa a radostneho z mrtwych wzkrizisseni sweho negmilegssieho Wikupitele oczekawa." Kolem kamene: "Hospodine na dlan odmieczil sy mi dnůw a wiek můg byl gest gako nic przed tebou giste zet nenie nezli pouha marnost kazdy czlowiek gakkoliw stogiczy a na swiete trwagiczy. Anno 1619. Zialm XXXIX." Pod tímto kamenem bylo nalezeno více pozůstatků, bezpochyby členů rodu Smrčků.


Veliká románská věž je asi 24,5 metrů vysoká, nachází se na levé straně presbyteria (kněžiště) a je jediným svědkem ze starší doby kostela. Tato věž je až po vrchol zděná a podobá se více věži tvrze, než-li kostelní zvonici. Zdi jsou silné, původně byly neomítnuté a nad římsou je věž roubena ze čtyř stran výstupky, tzv. cimbuřím. Vrchol věže tvoří nízký zděný jehlanec, na jehož vrcholu je postaven kamenný kříž. Zdá se, že kostel býval za starodávna pevností (tzv. castellum).

Zvenku je věž rozdělena do čtyř pater, v hořejších dvou patrech bývala před úpravou okénka (z každé strany) dělená románským sloupkem. Zachovalo se pouze to na východní straně v původním slohu.