Kostel sv. Havla v Liběchově založili Pachtové z Rájova

Architektonicky kvalitní a jedinečně umístěný je pozdně barokní kostel sv. Havla v Liběchově, jehož výstavba spadá do konce 30. let 18. století a jehož pravděpodobným projektantem (jde o přestavbu starší stavby) byl František Maxmilián Kaňka (1676–1766).

Přístupové schodiště ke kostelu

Jedná se o jednolodní stavbu s příčnou lodí, trojbokým presbytářem, čtvercovou sakristií a předsíní. Na hlavním průčelí nese vysoký sloupový řád s na koso postavenými hlavicemi zvlněnou římsu, v ose je obdélný portál, z jehož rozeklaněho štítu vybíhá obdélné okno s polokruhovým záklenkem a s trojúhelníkovým štítem se znakem Pachtů z Rájova. Zajímavostí jsou panské empory v kněžišti, odkud se mše sv. účastnila rodina majitele panství a stavebníka kostela Jana Jáchyma hraběte Pachty z Rájova. Kostel býval přístupný kamenným dvouramenným schodištěm z Pražské ulice, které do roku 2000 zdobila kopie barokní sochy sv. Antonína z Padovy. Kostel nemá zvonici, ale výrazně převýšenou sanktusku. Jako zvonice chrámu sloužila samostatná, opodál stojící stavba, později zaniklá.

Interiér kostela

Presbytář je sklenut plackou s konchou, příčná loď a hlavní loď plackami, sakristie a předsíň osmibokou kupolovitou klenbou a oratoře, otevřené do příčné lodi a presbytáře, se zdobenými balkonovými útvary, rovněž s plackami. Tříramenná kruchta na sloupech má páskovou a mřížkovou výzdobu.Umělecky nejzávažnější součástí památky je kromě vlastní architektury fresková výmalba pocházející z počátku vlády Marie Terezie (1741). Jejím autorem je Jan Petr Molitor (1702–1756), původem německý malíř, který od roku 1730 žil v Praze a byl žákem V. V. Reinera. Ve výzdobě kostela se pokračovalo po zbytek 18. století; v jeho blízkosti stávala pachtovská hrobka.

Kostel sv.Havla

Vybavení kostela je převážně rokokové z druhé poloviny 18.století. Hlavní oltář s novodobým obrazem  má sochy sv.Jana Evangelisty a Panny Marie, ve výklenku rokokového tabernáklu je skupina Ukřižování s Pannou Marií a sv.Janem na skalisku z druhé poloviny 18.století. Při pilířích v křížení jsou dva protějškové oltáře panelové s nástavci, pravý s obrazem Panny Marie a s obrazem sv.Josefa v nástavci, levá s obrazem sv. Antonína Paduánského a s obrazem sv.Jana Nepomuckého v nástavci. Mramorová kazatelna je rokoková.

Podle : Kol.,Umělecké památky Čech K/O, svazek druhý

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)