Tribunový kostel svatého Jakuba (někdy též sv.Filipa a Jakuba) ve Chvojně pochází ze 13. století. Stojí o samotě na návrší nad barokním hospodářským dvorem Chvojen nad údolím Janovického potoka asi 6 km města Benešov u Prahy.


Návrší, na kterém se kostel nachází, bylo opevněno v závěrečné fázi raného středověku, zřejmě ve 2. polovině 11. století. Plocha hradiště má rozlohu přibližně 3 hektary. Fortifikace se skládala z příkopu a valu, nejlépe je dochovaná na západní straně lokality. Na opevněném hradišti vznikl velmožský dvorec - kurie, který se rozkládal západně od lodi dnešního kostela.


Zřejmě ve dvacátých letech 13. století byl v sousedství šlechtického sídla postaven románský tribunový kostel.  Později se zde rozkládalo slovanské hradiště a po něm dnes již zaniklá ves, ze které se museli poddaní vystěhovat v 18.a 19.století, když půda na které žili byla připojena k níže ležícímu poplužnímu dvoru. Kostel byl upravován v letech 1872 a 1904. Druhá z oprav proběhla podle projektu Josefa Mockera, který výrazně zvýšil věž a opatřil ji novorománskými sdruženými okny. Kostel obklopuje hřbitov, přístupný novogotickou brankou. Na ní je umístěna pamětní deska s  připomínkou obětí nevolnického povstání roku 1775.  Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.¨


Kostel je jednolodní, široká krátká loď  je sklenutá příčnou valenou klenbou, k níž se směrem k východu připojuje hranolová, v novověku zvýšená věž a malý čtvercový presbytář sklenutý křížovou klenbou s hřebínky. Kružby v oknech pocházejí většinou z novodobých úprav. Nejstarší částí kostela je loď a dolní část věže, v níž se nalézá v síle zdiva schodiště. Obrannému charakteru věže odpovídá střílnovité okénko v její přízemní části. Ve zdivu kostela jsou zabudovány renesanční náhrobky. Na podlaze kostela je dlažba ze 14. století.


V kostele byly odkryty vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Na severní straně podvěží je votivní výjev představující dva donátory předávající desátek a dobytče svatým Jakubovi a Filipovi. Snad se jedná o bratry Dobeše (kanovníka pražského kostela) a Beneše, kteří se původně psali z Benešova a později z Konopiště. Malby lze datovat do čtyřicátých let 14. století.Snad se jedná o bratry Dobeše (kanovníka pražského kostela) a Beneše, kteří se původně psali z Benešova a později z Konopiště. Malby lze datovat do čtyřicátých let 14. století.Snad se jedná o bratry Dobeše (kanovníka pražského kostela) a Beneše, kteří se původně psali z Benešova a později z Konopiště. Malby lze datovat do čtyřicátých let 14. století.  Obraz trůnící Madony korunované anděly se vrací k románskému tvarosloví.


Zvlášností v kostele je také obraz na jižní straně lodi představující schema Ptolemaiovy sluneční soustavy a dále Očistec znázorněný nestvůrnou tlamou s lidskými postavami.