Barokní kostel sv. Jakuba stojí na původním místě gotického kostela, který byl vystavěn společně se založením města. Dnešní kostel dala postavit hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, v letech 1726-1727, což uvádí chronogram na jeho hlavním portálu. Stavitel kostel znám není, ale bývá připisován valdštejnskému staviteli M. Raimondimu. Stylově je podobný kostelům v Bosni a v Loukovci.


Kostel je obdélný, jednolodní se západní věží s cibulovou střechou a pravoúhlým presbytářem, vedle něhož se na severní straně nalézá sakristie. Kostel je na vnějších stěnách členěn pilastry a lizénovým rámci. Také vnitřní stěny mají pilastry. Presbytář má křížovou klenbu, sakristie má valenou klenbu s lunetami. V lodi kostela je valená klenba, jejíž vrchol byl však ubourán a nahrazen dřevěným stropem.


Vnitřní vybavení kostela je zčásti barokní (hlavní oltář a kazatelna) a z části rokokové (postranní oltář). Hlavní oltář pochází od truhlářského mistra J. Flehera. Je doplněn oltářním obrazem sv. Jakuba od malíře Jana Jiřího Hertla z Turnova. Po stranách hlavního oltáře se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1727, jejichž autorem je kosmonoský sochař Josef Jiří Jelínek. Dva rokokové boční oltáře z roku 1764 jsou baldachýnové. Obraz Panny Marie malovaný na plechu z roku 1735 pochází o J.J. Hertla. Kazatelna pochází z roku 1736 a křtitelnice z roku 1776.

Okolo kostela se nachází zrušený hřbitov, z něhož se však zachovalo několik náhrobků. U kostelní zdi se nachází empírový figurální náhrobek Alžběty Kollerové zhotovený z bílého mramoru v roce 1818. Nechal jej pro svou matku, která zemřela v roce 1810, vytvořit František Arnošt Koller, rakouský vojevůdce z období napoleonských válek. Autorem náhrobku je vídeňský mistr Rudolf Schadow. Dále je zde náhrobek Františky z Ehrentalu (Ehrenbergu) a hrobka Vincence Valdštejna od J. Hájka z Bakova, který je zhotovil v letech 1788 a 1797.