Počátek stavby kostela sv. Jakuba spadá do pozdně románského období po roce 1230. Kostel byl přestavěn po roce 1270 v ranně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. stol. K vnitřní výzdobě patří křížová klenba a cenné gotické fresky ze 14. stol. Předsíň je renesanční ze 16. stol. Románsko-gotický kostelík Sv. Jakuba byl v 1. třetině 13. stol. součástí šlechtického dvorce. Kostelík sv. Jakuba je nejstarší dochovanou památkou Mostecka. Je příkladem sídla zřejmě příslušníka klientské organizace severočeských Hrabišiců.


Kostel má tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií na jižní straně. Kostelní okna jsou hrotitá. Do západní části chrámové lodě původně vystupovala empora opřená o střední pilíř a nesená klenbou. Emporu později nahradila dřevěná kruchta. V presbytáři je křížová žebrová klenba. Gotický sanktuář je opatřen původní mřížkou.


Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. století a má křížovou hřebínkovou klenbu. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. století.


Zařízení kostela představoval hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba. Hlavní oltář, stejně jako kazatelna, byl raně barokní a pocházel z konce 17. století. Na stěně předsíně kostela se nacházejí dva poškozené náhrobní kameny (pravděpodobně z let 1521 a 1571). Z kostela pochází vzácná gotická poychromovaná dřevořezba Piety, která vznikla kolem roku 1400. Nyní je vystavena v expozici středověkého umění v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.


Ve 30. letech 13. století zde zřejmě současně s kostelem opět zasvěcenému sv. Jakubu Většímu vznikl obytný areál, skládající se ze dvou do kamenného podkladu zahloubených objektů.Jeden z nich měl patrně hospodářskou funkci, druhá budova byla obytná. Tvořil ji mohutný skelet s 8 obvodovými dvojicemi dřevěných sloupů o průměru cca 25 cm a jedním ve středu objektu. Zhruba 1 m zahloubené stěny tvořila dřevohlinitá konstrukce, břevna či prkna zasazená buď do drážek ve sloupech, anebo zakleslá za nimi; prostor mezi stěnami a jámou byl vyplněn písčitým zásypem.


Rozměry do skály vylámané jámy byly 4,5 m x 5 m, ale vnitřní prostor měl rozměry jen 3,2 x 3,5 m, tedy méně než dvě třetiny. Vzhledem k této masivní vertikální konstrukci vyslovil autor výzkumu J. Klápště hypotézu, že budova byla vícepodlažní, horní dřevěné patro například mohlo spočívat na roštu, položeném na soustavu nosných sloupů a půdorysně mohlo výrazně přesahovat přízemní část.


Sídlo ohrazoval jednoduchý plot, po němž zůstaly kůlové jamky a žlábky, částečně zřejmě palisáda, částečně plot či ohrada kombinující vertikální a horizontální články. Nedaleký kostelík sv. Jakuba Většího stál mimo ohrazení dvora, stejně jako hospodářské zázemí dvorce.Nálezy drobných artefaktů ze dvora v Bedřichově Světci nabízejí pohled do vybavení takovéhoto drobného sídla: kromě zlomků keramiky, pískovcových žernovů, přeslenů a brousků zde byly zaznamenány i fragmenty nožů, pružinových nůžek, ale též podkov, částí udidel a ostruh, bronzová přezka atd.


Pozoruhodné jsou ovšem zejména dva fragmenty skleněných picích nádob s natavovanými vlákny, výmluvný doklad vyšší sociální úrovně obyvatele (obyvatelů) dvorce. Přesto ve srovnání s výstavným dvorcem ve Vroutku se jednalo o sídlo o poznání skromnější. Nálezy kostí také vypovídají o chovu hospodářských zvířat - krav, slepic a hus, a také malého plemene koní (v kohoutku vysokého cca 130 cm). Jen ojedinělé jsou nálezy kostí zajíce, jelena a koroptve.Vedle těchto různých typů dvorců se také ve sledovaném období začal uplatňovat specifický typ motte - příkopem ohrazená věžovitá stavba, stojící na navýšené terase. Pozoruhodná je například mazanicí omazaná celodřevěná věž na vyvýšenině v Kundraticích (o. Most), jejíž mezní výšku odhadl autor průzkumu T. Durdík na 18 metrů! Předpokládá zde tedy čtyřpodlažní objekt s obranným polopatrem - podsebitím.