Jednolodní kostel sv.Jakuba s polygonálním kněžištěm a věží na západní straně stojí na mírném návrší západně od města. Současný kostel vznikl na místě původního zbořeného kostela. Vstup do kostela je situován v západním průčelí sedlovým portálem s tympanonem, ve kterém se nalézal reliéf kalvárie. Na severní straně je možné vstoupit do podzemí kostela, které původně sloužilo jako černínská hrobka.


Členy rodu, kteří zde byli pochováni, připomíná novodobá kamenná deska osazená na jižní stěně presbytáře. Loď kostela uzavírá dřevěný trámový strop s vaznými trámy podepřenými u zdiva dřevěnými zdobenými konsolami. Pětiboký presbytář uzavírá paprsčitá klenba s kruhovým svorníkem.


Původně snad na tomto místě stávala pozorovací tvrz, později kostelík s věžičkou. Připomíná se r. 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. V minulém století byla rozšířena na 14. zastavení. Vypráví se, že ze zámku sem vede tajná chodba a podle pověsti je v těchto chodbách skrytý poklad. Roku 1605 nechala Marie Maxmiliána Hohenzollernová, choť Jáchyma Oldřicha z Hradce , kostelík přestavět. Roku 1793 byl zrušen, a ve čtyřicátých letech 19. století sloužil za prachárnu.


Roku 1856 byl stržen a na jeho místě vystavěn J. Kocábem, novogotický kostel (r. 1860 posvěcen). Pod ním byl vylámán sklep, který sloužil jako hrobka Černínů. Evžen Černín (1796-1868), který nechal novogotický kostel postavit, dal si z Vídně převést těla svých rodičů a dvou malých sester, sám zde byl pochován a po něm jeho nástupci. Poslední Černín sem byl uložen r. 1932 – JUDr. R. Černín.


Do lodi se vchází z průčelí síňkou pod věží. V tympanonu nad vchodem je Ukřižovaný s Pannou Marií a sv. Janem od Fr. Maliovského. Vchod do hrobky je pod severní stěnou kostela. Okolní park byl upraven lesmistrem Wachtlem v letech 1854-1856. Směrem ke kostelíku vede z města křížová cesta, vystavěná v 16. století.